Transkripce a transliterace → Transkripce z makedonské cyrilice
Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).
Transkripce z makedonské cyrilice
Hranaté závorky [ ] značí českou výslovnost makedonských výrazů. O transliteraci, transkripci a transkripčních tabulkách viz Transkripce a transliterace z cyrilských abeced – obecné poučení.
Tabulka uvádí příklady transkripcí makedonských slov, především vlastních jmen. Pro některá, zejména známější zeměpisná jména se však v češtině místo transkripce používají tzv. exonyma, např. české exonymum Drin místo transkripce názvu řeky Drim (Дрим). Česká exonyma jsou uvedena ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.
| číslo řádku | cyrilský znak | přepis znaku do češtiny | pravidla a příklady |
|---|---|---|---|
| 1 | А а А а |
A a | Анастасија – Anastasija, оваа – ovaa |
| 2 | Б б Б б |
B b | Битола – Bitola, Кораб – Korab |
| 3 | В в В в |
V v | Ванчо – Vančo, Валандово – Valandovo |
| 4 | Г г Г г |
G g | Горан – Goran, Гевгелија – Gevgelija |
| 5 | Д д Д д |
D d | Дејан – Dejan, Дебар – Debar, Македонски Брод – Makedonski Brod |
| 6 | Ѓ ѓ Ѓ ѓ |
Ď ď | Ѓорче – Ďorče, Воѓани – Voďani [voďany], Гуѓаково – Guďakovo, Долно Ѓуѓанци – Dolno Ďuďanci |
| D d | ve skupinách ѓе, ѓи: Ѓурѓевиште – Ďurděvište, Ѓурѓица – Ďurdica [ďurďica] | ||
| 7 | Е е Е е |
E e | Елена – Elena, Делчево – Delčevo, Катерина – Katerina, Неделка – Nedelka, Берово – Berovo, Пехчево – Pechčevo, сеедно – seedno |
| Ě ě | po ѓ, ќ, њ: Калуѓерица – Kaluděrica, Плаќе – Platě, Радање – Radaně | ||
| 7a | È ѐ È ѐ |
É é | сѐ – sé [se], нѐ – né [ne] (viz poznámka 1) |
| 8 | Ж ж Ж ж |
Ž ž | Жељко – Željko, Снежана – Snežana |
| 9 | З з З з |
Z z | Зеленград – Zelengrad, Кузман – Kuzman |
| 10 | Ѕ ѕ Ѕ ѕ |
Dz dz | Ѕвонко – Dzvonko, Ѕвезда – Dzvezda, проѕирност – prodzirnost |
| 11 | И и И и |
I i | Илија – Ilija, Илинден – Ilinden, Кадино – Kadino [kadyno], Пробиштип – Probištip [probištyp], Кочани – Kočani [kočany], чии – čii |
| 11a | Ѝ ѝ Ѝ ѝ |
Í í | ѝ – í [i] (viz poznámka 2) |
| 12 | Ј ј Ј ј |
J j | Јаболци – Jabolci, Скопје – Skopje, Јосифово – Josifovo, Јудово – Judovo, Татјана – Tatjana, Билјана – Biljana, Вејце – Vejce, Горно Крушје – Gorno Krušje |
| 13 | К к К к |
K k | Крушево – Kruševo, Крива Паланка – Kriva Palanka |
| 14 | Л л Л л |
L l | Лазаров – Lazarov, Велес – Veles, Лилјана – Liljana, Бело Поле – Belo Pole, Клуковец – Klukovec |
| 15 | Љ љ Љ љ |
Lj lj | Љупка – Ljupka, Жегљане – Žegljane, Дивље – Divlje [dyvlje], Шупљи Камен – Šuplji Kamen, биљбиљ – biljbilj |
| 16 | М м М м |
M m | Македонија – Makedonija [makedonyja], Куманово – Kumanovo |
| 17 | Н н Н н |
N n | Неготино – Negotino [negotyno], Виница – Vinica [vinyca] |
| 18 | Њ њ Њ њ |
Ň ň | Коњско – Koňsko, Порджи Коњ – Pordži Koň, Пчиња – Pčiňa, Коњух – Koňuch |
| N n | ve skupinách ње, њи: Бибање – Bibaně, Ињево – Iněvo, Свињиште – Svinište [sviňište], Горна Бањица – Gorna Banica [baňica] | ||
| 19 | О о О о |
O o | Огнен – Ognen, Куманово – Kumanovo, воопшто – voopšto |
| 20 | П п П п |
P p | Прилеп – Prilep, Преспа – Prespa |
| 21 | Р р Р р |
R r | Ресен – Resen, Вардар – Vardar |
| 22 | С с С с |
S s | Сашо – Sašo, Атанас – Atanas |
| 23 | Т т Т т |
T t | Тетово – Tetovo, Гостивар – Gostivar [gostyvar] |
| 24 | Ќ ќ Ќ ќ |
Ť ť | Ќафа – Ťafa, Глишиќ – Glišiť, Свеќани – Sveťani [sveťany], Ќојлија – Ťojlija, Орќуше – Orťuše |
| T t | ve skupinách ќе, ќи: Еднокуќево – Ednokutěvo, Ќирил – Tiril [ťiril], Сараќино – Saratino [saraťino] | ||
| 25 | У у У у |
U u | Убавка – Ubavka, Љупчо – Ljupčo |
| 26 | Ф ф Ф ф |
F f | Фурка – Furka, Стефан – Stefan |
| 27 | Х х Х х |
Ch ch | Христијан – Christijan [christyjan], Демир Хисар – Demir Chisar, Охрид – Ochrid |
| 28 | Ц ц Ц ц |
C c | Црвена Вода – Crvena Voda, Струмица – Strumica |
| 29 | Ч ч Ч ч |
Č č | Кичево – Kičevo, Трајче – Trajče, Мирче – Mirče |
| 30 | Џ џ Џ џ |
Dž dž | Џумабос – Džumabos, Пашаџиково – Pašadžikovo |
| 31 | Ш ш Ш ш |
Š š | Штип – Štip [štyp], Дебриште – Debrište, Радовиш – Radoviš |
Poznámky k tabulce
1 – Používá se pro rozlišení dvou dvojic homografních výrazů сѐ – sé (‚všechno‘) × се – se (zvratné zájmeno ‚se‘) a нѐ – né (‚nás‘) × не – ne (‚ne‘).
2 – Používá se pro rozlišení dvojice homografních výrazů ѝ – í (‚jí‘, 3. p. j. č. od zájmena ona) × и – i (‚a‘).
Makedonský pravopis a transkripce apostrofu
V makedonském pravopise se lze setkat také s apostrofem (’), který se nepovažuje za samostatný znak. Zachycuje samohlásku [ə] (šva), která je ve spisovném jazyce marginální – vyskytuje se v něm jedině před slabičným [r], vlastně [ər], kterému jednak předchází morfém zakončený na samohlásku a jednak po něm následuje souhláska. V některých případech však může přítomnost [ə] ve spisovném jazyce rozlišovat význam slov, např. порти – porti [porty] (‚dveře‘) × по’рти – po’rti [poərty] (‚začít růst, vyrašit‘). Kromě toho se apostrof vyskytuje v některých vlastních jménech, srov. např. oficiální názvy vesnic П’клиште, Т’лминци, Б’с, nebo při zápisu nářečních výrazů či nářečních variant spisovných slov, např. п’т – p’t [pət] (‚cesta‘) místo spisovného пат nebo к’смет – k’smet [kəsmet] (‚osud‘) místo spisovného касмет. Vzhledem k tomu, že apostrof označuje samohlásku, jejíž přítomnost může změnit význam slova, doporučujeme ho při transkripci buď zachovávat, tedy po’rti, P’klište, T’lminci, B’s, p’t, k’smet, případně ho po vzoru mezinárodního vědeckého přepisu makedonštiny (Friedman, Macedonian, 2001) a české transkripce bulharského ъ nahrazovat písmeny ă nebo a, tedy poărti i poarti, Păklište i Paklište, Tălminci i Talminci, Băs i Bas, păt i pat, kăsmet i kasmet.
