O Internetové jazykové příručce

Internetová jazyková příručka (IJP) vznikla a byla rozvíjena s podporou projektu Jazyková poradna na internetu, č. 1ET200610406, řešeného v letech 2004–2008, a projektů MŠMT LINDAT/CLARIN (LM2010013, 2013–2015; LM2015071, 2016–2019) a LINDAT/CLARIAH-CZ (LM2018101, 2020–2022; LM2023062, 2023–2026). Jde o první jazykovou pomůcku svého druhu. Výhodou IJP je, že může být neustále rozšiřována, zpřesňována a doplňována o nové výrazy. Od roku 2019 jsou data IJP využívána v rámci projektu TA ČR Webový pravopisný, gramatický a typografický korektor pro český jazyk, č. TL02000146.

V roce 2009 byla IJP oceněna medailí MŠMT 1. stupně za zlepšování podmínek pro výuku mateřského jazyka na všech typech škol.

Slovníková část

Tato část obsahuje přes 112 000 slovníkových hesel. Vychází z hesláře školního vydání Pravidel českého pravopisu (PČP), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ), výběrově jsou do ní včleněna i hesla z Nového akademického slovníku cizích slov (NASCS), ze slovníků neologismů Nová slova v češtině 1, 2 a výrazy z poradenské databáze. K jednotlivým heslům byly zařazeny především údaje, na něž se tazatelé v jazykové poradně opakovaně ptají. U mnohých hesel tedy nejsou uváděny ty, které lze ve slovnících obvykle nalézt (výslovnost, slovnědruhová charakteristika, význam, odvozená slova, dokladová spojení). Na rozdíl od tištěných příruček jsou zde – díky programu ajka, vytvořenému na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity – tabulky tvarů. Slovníková část je pomocí hypertextových odkazů propojena s výkladovou částí. Podrobněji o její struktuře viz Nápověda.

Při uvádění pravopisných podob a jednotlivých tvarů byla respektována Pravidla českého pravopisu a Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Některé údaje v nich uvedené neodpovídají současné praxi, protože obě příručky vznikly v první polovině 90. let minulého století, kdy nebyly k dispozici jazykové korpusy ani internetové vyhledávače. Proto lze v IJP nalézt vedle údajů, jež jsou v PČP a SSČ, i další (buď přímo v tabulce tvarů, jde-li o tvar, nebo v položce lze i, jde-li o pravopisnou podobu, s připojeným komentářem v položce poznámky k heslu).

Z možných pravopisných variant byla vždy jedna vybrána jako základní, další jsou uvedeny v položce lze i. U stanovení základní podoby slov řecko-latinského původu, která lze psát jak se s, tak se z, byl východiskem Dodatek k Pravidlům českého pravopisu z r. 1993. Varianty se u této skupiny neuvádějí pouze u dvojic jako fyzika – fysika, analýza – analysa, hypotéza – hypothesa atp. a jejich odvozenin, a to vzhledem k tomu, že se dnes podoby se s užívají v běžných textech zřídka. U heslového slova je odkaz na výkladovou část, která přináší jejich popis včetně stylové charakteristiky.

Slovnědruhová charakteristika se uvádí jen u homonym. Zařazení konkrétního slova ke slovnímu druhu, zejména to platí o slovech neohebných, je totiž vázáno na jeho užití v konkrétní větě, navíc se příručky (slovníky, mluvnice) ve stanovení slovního druhu mnohdy liší. Bez širšího kontextu zpravidla nelze dát jednoznačnou odpověď.

Automaticky utvořené tvary a jejich varianty byly zrevidovány, popř. opraveny. Pořadí variant nepřináší žádnou informaci o stylové platnosti nebo kontextovém užití. O většině variantních tvarů se lze poučit ve výkladové části.

Byly ponechány i tvary, které se užívají zřídka, eventuálně jsou jen hypotetické (např. tvary množného čísla výrazů čich, sluch…, tvary 5. pádu jmen označujících věci, tvary rozkazovacího způsobu). Výjimku tvoří příčestí trpné; to se neuvádí u těch sloves, u nichž se prokazatelně neužívá (např. být, muset, pršet).

Slovníková část je propojena s jazykovými daty z Akademického slovníku cizích slov (ASCS), Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (SSČ) a Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ), který vznikl v 60. letech 20. století. Informace v něm uvedené, které jsou v určitých případech dnes vnímány jako zastaralé, odpovídají tehdejší jazykové normě.

Slovníková část dále obsahuje odkaz do Českého národního korpusu (ČNK), elektronického souboru autentických textů, v němž lze vedle příkladů užití hledaného výrazu najít jeho frekvenci, nejčastější kolokace apod. V těchto datech se mohou vyskytovat odchylky od kodifikace.

Výkladová část

Do výkladové části byly zařazeny především ty jevy, na které se uživatelé češtiny v jazykové poradně ptají opakovaně. Nejde tedy o soustavný, komplexní popis současného systému češtiny.

Východiskem pro jednotlivé výklady byla Pravidla českého pravopisu a současné mluvnice. Na rozdíl od nich jsou některé výklady v IJP podrobnější, ucelenější a zpřesňující (jde o psaní velkých písmen, interpunkci, shodu přísudku s podmětem, skloňování osobních a zeměpisných jmen, o konkurenci přídavných jmen na -ní/-ový a -ivní atp.). Některé informace byly čerpány ze speciálních jazykových příruček, z odborných časopiseckých studií, z českých státních norem i z databáze jazykové poradny. Ve výkladech se uvádějí i rozpory v údajích, které jednotlivé jazykové příručky přinášejí, nebo rozdíly mezi kodifikací a spisovným územ. V takových případech je připojen hodnotící komentář a řešení, která doporučujeme.

Knižní vydání s doložkou MŠMT

Výkladová část IJP byla výrazně rozšířena při přípravě jejího knižního vydání. První vydání příručky vyšlo se schvalovací doložkou MŠMT pod názvem Akademická příručka českého jazyka (APČJ) v nakladatelství Academia v únoru 2014. Tato publikace získala cenu nakladatelství Academia Nejprodávanější kniha roku 2014 a cenu Český bestseller 2014 za 1. místo v kategorii Odborná a populárně-naučná literatura pro dospělé. V květnu 2019 vydalo nakladatelství Academia druhé, upravené a doplněné vydání Akademické příručky českého jazyka (APČJ2), opět se schvalovací doložkou MŠMT.

Autorský tým IJP

Na vzniku IJP se podíleli pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Anna Černá, Jan Chromý, Hana Konečná, Hana Mžourková, Markéta Pravdová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová, Ivana Svobodová a Ludmila Uhlířová.

V letech 2013–2015 pracoval autorský tým IJP za podpory projektu LINDAT/CLARIN, č. LM2010013, ve složení Martin Beneš, Anna Černá, Ondřej Dufek, Klára Dvořáková, Jakub Kopecký, Adam Kříž, Petr Lozan, Markéta Pravdová, Hana Prokšová, Martin Prošek, Kamila Smejkalová, Ivana Svobodová a Veronika Štěpánová.

V letech 2016–2019 pracoval autorský tým IJP za podpory projektu LINDAT/CLARIN, č. LM2015071, ve složení Barbora Martinkovičová, Markéta Pravdová a Ivana Svobodová.

V letech 2020–2022 pracoval autorský tým IJP za podpory projektu LINDAT/CLARIAH-CZ, č. LM2018101, ve složení Barbora Martinkovičová, Markéta Pravdová a Anna Vrbová.

Od roku 2023 pracuje autorský tým IJP za podpory projektu LINDAT/CLARIAH-CZ, č. LM2023062, ve složení Martin Beneš, Anna Černá, Klára Dvořáková, Barbora Martinkovičová, Markéta Pravdová a Veronika Štěpánová.

Provoz IJP od počátku zajišťují pracovníci Centra zpracování přirozeného jazyka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity (Dana Hlaváčková, Karel Pala† a Pavel Šmerk).

Připomínky

Komentáře nebo připomínky k slovníkové nebo výkladové části zasílejte prosím na adresu poradna@ujc.cas.cz.