Transkripce a transliterace → Transkripce z bulharské cyrilice
Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).
Transkripce z bulharské cyrilice
Hranaté závorky [ ] značí českou výslovnost bulharských výrazů. O transliteraci, transkripci a transkripčních tabulkách viz Transkripce a transliterace z cyrilských abeced – obecné poučení.
Tabulka uvádí příklady transkripcí bulharských slov, především vlastních jmen. Pro některá, zejména známější zeměpisná jména se však v češtině místo transkripce používají tzv. exonyma, např. české exonymum Nesebr i Nesebar místo transkripce Nesebăr i Nesebar (Несебър), Rodopy místo Rodopi (Родопи), Sofie i Sofia místo Sofija (София), Zlaté Písky místo Zlatni pjasăci i Zlatni pjasaci (Златни пясъци). Česká exonyma jsou uvedena ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.
číslo řádku | cyrilský znak | přepis znaku do češtiny | pravidla a příklady |
---|---|---|---|
1 | А а А а |
A a | Асеновград – Asenovgrad, Адрияна – Adrijana, Аспарух – Asparuch |
2 | Б б Б б |
B b | Бургас – Burgas, Богдан – Bogdan, Карнобат – Karnobat |
3 | В в В в |
V v | Варна – Varna, Вихрен – Vichren, Сливен – Sliven |
4 | Г г Г г |
G g | Григорий – Grigorij, Габрово – Gabrovo, Брегово – Bregovo |
5 | Д д Д д |
D d | Добрич – Dobrič, Драган – Dragan, Девня – Devňa, Пловдив – Plovdiv [plovdyf], Разград – Razgrad |
Ď ď | před ь (ve slabice дьо), ю, я: Гроздьово – Grozďovo, Дюля – Ďulja, Дяково – Ďakovo, дякон – ďakon | ||
6 | Е е Е е |
E e | Евтимий – Evtimij [eftymij], евангелие – evangelie, Годеч – Godeč, Китен – Kiten, Раднево – Radnevo, Николаево – Nikolaevo, Славеево – Slaveevo, Поморие – Pomorie, Благоевград – Blagoevgrad, Руец – Ruec, Съединение – Săedinenie i Saedinenie [saedynenyje], Гюешево – Gjueševo |
7 | Ж ж Ж ж |
Ž ž | Житен – Žiten, Пазарджик – Pazardžik, Странджа – Strandža |
8 | З з З з |
Z z | Земен – Zemen, Мездра – Mezdra |
9 | И и И и |
I i | Иван – Ivan, Симитли – Simitli, Видин – Vidin [vidyn], Костинброд – Kostinbrod [kostynbrot], Перник – Pernik [pernyk] |
9a | Ѝ ѝ Ѝ ѝ |
Í í | ѝ – í [i] (viz poznámka 1) |
10 | Й й Й й |
J j | Йордан – Jordan, Айтос – Ajtos, Козлодуй – Kozloduj |
11 | К к К к |
K k | Каварна – Kavarna, Кирил – Kiril, Приморско – Primorsko |
12 | Л л Л л |
L l | Лом – Lom, Люлин – Ljulin |
13 | М м М м |
M m | Мелник – Melnik [melnyk], Маргарита – Margarita, Черноморец – Černomorec |
14 | Н н Н н |
N n | Никопол – Nikopol [nykopol], Сливница – Slivnica [slivnyca], Кнежа – Kneža |
Ň ň | před ь (ve slabice ньо), ю, я: Коньовец – Koňovec, нюх – ňuch, Гняздово – Gňazdovo | ||
15 | О о О о |
O o | Омуртаг – Omurtag, Созопол – Sozopol |
16 | П п П п |
P p | Плевен – Pleven, Паисий – Paisij, Пампорово – Pamporovo |
17 | Р р Р р |
R r | Русе – Ruse, Рила – Rila, Стара Загора – Stara Zagora |
18 | С с С с |
S s | Силистра – Silistra, Стоян – Stojan |
19 | Т т Т т |
T t | Трявна – Trjavna, Трайко – Trajko, Ботевград – Botevgrad, Златица – Zlatica [zlatyca], Доспат – Dospat |
Ť ť | před ь (ve slabice тьо), ю, я: Зовтьово – Zovťovo, тютюн – ťuťun, Тянево – Ťanevo | ||
20 | У у У у |
U u | Унджиев – Undžiev, Дупница – Dupnica [dupnyca] |
21 | Ф ф Ф ф |
F f | Факия – Fakija, София – Sofija |
22 | Х х Х х |
Ch ch | Хасково – Chaskovo, Харманли – Charmanli, Ихтиман – Ichtiman [ichtyman], Исперих – Isperich |
23 | Ц ц Ц ц |
C c | Царево – Carevo, Враца – Vraca, Дебелец – Debelec |
24 | Ч ч Ч ч |
Č č | Чирпан – Čirpan, Балчик – Balčik, Добрич – Dobrič |
25 | Ш ш Ш ш |
Š š | Шумен – Šumen, Бобошево – Boboševo |
26 | Щ щ Щ щ |
Št št | Щипско – Štipsko [štypsko], Свищов – Svištov, Добринище – Dobrinište [dobrinyšte], Копривщица – Koprivštica [koprifštyca] |
27 | Ъ ъ Ъ ъ |
Ă ă | A a | Несебър – Nesebăr i Nesebar, Димитър – Dimităr i Dimitar, Казанлък – Kazanlăk i Kazanlak, Кърджали – Kărdžali i Kardžali, Долни Дъбник – Dolni Dăbnik i Dolni Dabnik, Съединение – Săedinenie i Saedinenie [saedynenye], Мъглиж – Măgliž i Magliž, Искър – Iskăr i Iskar, Полски Тръмбеш – Polski Trămbeš i Polski Trambeš, Гълъбово – Gălăbovo i Galabovo, Лъки – Lăki i Laki |
— | před nebo za р a л lze ъ též vynechat, bude‑li český přepis 1. obsahovat slabikotvorné r, l a bude‑li 2. souviset s existujícím českým slovem: Търговище – Tărgovište, Targovište i Trgovište (trh), Велико Търново – Veliko Tărnovo, Veliko Tarnovo i Veliko Trnovo (trn), Върбица – Vărbica, Varbica i Vrbica (vrba), Твърдица – Tvărdica, Tvardica i Tvrdica (tvrdý), Петър – Petăr, Petar i Petr, Трън – Trăn, Tran i Trn (trn), Тръстеник – Trăstenik, Trastenik i Trstenik [trstenyk] (trsť), Крън – Krăn, Kran i Krn (krnět), Вълчедръм – Vălčedrăm, Valčedram i Vlčedrăm, Vlčedram (vlk, vlčí), Дългопол – Dălgopol, Dalgopol i Dlgopol (dlouhý), Слънчев бряг – Slănčev Brjag, Slančev Brjag i Slnčev Brjag (slunce) | ||
28 | Ь ь Ь ь |
— | po д, т, н (ve slabikách дьо, тьо, ньо) „měkčí“ v ď, ť, ň: Гроздьово – Grozďovo, Зетьово – Zeťovo, Черньово – Čerňovo |
J j | po г, к, л (jen ve slabikách гьо, кьо, льо): Гьоврен – Gjovren, Бакьово – Bakjovo, Кьосев – Kjosev, Бельово – Beljovo | ||
29 | Ю ю Ю ю |
Ju ju | Юрий – Jurij, Панагюрище – Panagjurište, Кюстендил – Kjustendil [kjustendyl], Любимец – Ljubimec |
U u | po д, т, н „měkčí“ v ď, ť, ň: Дюлево – Ďulevo, Тюленово – Ťulenovo, нюх – ňuch | ||
30 | Я я Я я |
Ja ja | Якоруда – Jakoruda, Ямбол – Jambol, Смолян – Smoljan, Оряхово – Orjachovo, Провадия – Provadija [provadyja], Стоянов – Stojanov, Подуяне – Podujane |
A a | po д, т, н „měkčí“ v ď, ť, ň: дявол – ďavol, Петя – Peťa, тяло – ťalo, Баня – Baňa, Огнян – Ogňan |
Poznámka k tabulce
1 – Používá se pro rozlišení dvojice homografních výrazů ѝ – í (‚jí‘, 3. p. j. č. od zájmena ona) × и – i (‚a‘).