Transkripce a transliterace → Transkripce z běloruské cyrilice
Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).
Transkripce z běloruské cyrilice
Hranaté závorky [ ] značí českou výslovnost běloruských výrazů. O transliteraci, transkripci a transkripčních tabulkách viz Transkripce a transliterace z cyrilských abeced – obecné poučení.
Tabulka uvádí příklady transkripcí běloruských slov, především vlastních jmen. Pro některá, zejména známější zeměpisná jména se však v češtině místo transkripce používají tzv. exonyma, např. české exonymum Borisov místo transkripce Barysaў (Барысаў), Hrodno místo Hrodna (Гродна), Mogilev i Mohilev místo Mahiljoў (Магілёў), Polesí místo Palesse (Палессе), Pripjať místo Prypjac (Прыпяць), Vitebsk místo Vicebsk (Віцебск). Česká exonyma jsou uvedena ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.
| číslo řádku | cyrilský znak | přepis znaku do češtiny | pravidla a příklady |
|---|---|---|---|
| 1 | А а А а |
A a | Ашмяны – Ašmjany, Аляксандр – Aljaksandr, Аксана – Aksana, Баранавічы – Baranavičy |
| 2 | Б б Б б |
B b | Брэст – Brest, Бабруйск – Babrujsk |
| 3 | В в В в |
V v | Віцебск – Vicebsk, Івацэвічы – Ivacevičy |
| 4 | Г г Г г |
H h | Гомель – Homel, Георгій – Heorhij, Салігорск – Salihorsk |
| 4a | Ґ ґ Ґ ґ |
G g | ґанак – ganak, ґузік – guzik, ґвалт – gvalt |
| 5 | Д д Д д |
D d | Давыд – Davyd, Гарадок – Haradok, Дуброўна – Dubroŭna i Dubrouna, гарады – harady, Адэлаіда – Adelajida |
| 5a | Дж дж Дж дж |
Dž dž | гараджан – haradžan, дождж – doždž |
| 5b | Дз дз Дз дз |
Dz dz | Дзмітрый – Dzmitryj, Маладзечна – Maladzečna, Вадзім – Vadzim, Генадзь – Henadz, суддзя – suddzja |
| 6 | Е е Е е |
Je je | na začátku slova: Ельск – Jelsk, Ева – Jeva |
| po samohláskovém písmenu a ў: Круглае – Kruhlaje, умееш – umеješ i uměješ, сёе‑тое – sjoje-toje, ліеш – liješ, дурное – durnoje, пачуеш – pačuješ, Заслаўе – Zaslaŭje i Zaslauje, Іўе – Iŭje i Iuje, прыехаць – pryjechac, хварэе – chvareje, плюеш – pljuješ, смяецца – smjajecca | |||
| po měkkém znaku (ь): льеш – lješ | |||
| po apostrofu: б'еш – bješ | |||
| Ě ě | po н „měkčí“ v ně: Вянера – Vjaněra, Лукашанец – Lukašaněc | ||
| po нн „měkčí“ v ňn [ňň]: навучанне – navučaňně [navučaňňe], сумленне – sumleňně [sumleňňe] | |||
| po б, в, м, п lze ve slovech, která je možné spojit s domácími výrazy s ě, přepisovat i jako ě: Беларусь – Belarus i Bělarus (Bělorusko), ale jen рубель – rubel (rubl), бессмяротны – bessmjarotny (bezesmrtný, tj. nesmrtelný), Вера – Vera i Věra (Věra), ale jen верхні – verchni [verchňi] (vrchní), версія – versija (verze), Варфаламей – Varfalamej i Varfalaměj (Bartoloměj), нязменны – ňazmenny i ňazměnny (změna), ale jen менш – menš (méně), замежны – zamežny (mez), цярпець – cjarpec i cjarpěc (trpět), ale jen пераклад – peraklad (překlad), Петрыкаў – Petrykaŭ i Petrykau (Petr) | |||
| E e | po ostatních souhláskových písmenech (kromě н): Герасім – Herasim, надзея – nadzeja, земляробство – zemljarobstvo, Алеся – Alesja, Валерый – Valeryj, Глеб – Hleb, Арсеній – Arsenij [arseňij], сем'я – semja, шляхецкі – šljachecki, мысліцель – myslicel | ||
| 7 | Ё ё Ё ё |
Jo jo | na začátku slova: ён – jon |
| po samohláskovém písmenu a ў: раён – rajon, кіёск – kijosk, Зуёнак – Zujonak, салаўём – salaŭjom i salaujom, радыё – radyjo, плюём – pljujom, смяёмся – smjajomsja, няёмкасць – ňajomkasc | |||
| po měkkém znaku (ь): мільён – miljon | |||
| po apostrofu: сур'ёзны – surjozny, б'ём – bjom | |||
| po souhláskovém písmenu (kromě н): Магілёў – Mahiljoŭ i Mahiljou, Мёры – Mjory, Фёдар – Fjodar, Белаазёрск – Belaazjorsk i Bělaazjorsk, Арцём – Arcjom | |||
| O o | po н „měkčí“ v ň: анёл – aňol | ||
| po нн „měkčí“ v ňň: свіннёю – sviňňoju | |||
| 8 | Ж ж Ж ж |
Ž ž | Жлобін – Žlobin, Валожын – Valožyn, падарожжа – padarožža |
| 9 | З з З з |
Z z | Зося – Zosja, Бяроза – Bjaroza, ззовні – zzovni [zzovňi] |
| 10 | І і І і |
I i | Іван – Ivan, Лідзія – Lidzija, Крысціна– Kryscina |
| ve výslovnosti „měkčí“ předchozí n: Дзяніс – Dzjanis [dzjaňis], Леанід – Leanid [leaňit] | |||
| Ji ji | po samohláskovém písmeni a ў: краіна – krajina, падзеі – padzeji, паэзіі – paeziji, героі – heroji, руіны – rujiny, здароўі – zdaroŭji i zdarouji, гісторыі – historyji, ідэі – ideji, сюіта – sjujita, змяі – zmjaji | ||
| po měkkém znaku (ь): Ільінскі – Iljinski | |||
| po apostrofu: Мар'іна Горка – Marjina Horka | |||
| 11 | Й й Й й |
J j | Вілейка – Vilejka, Мікалай – Mikalaj, Сяргей – Sjarhej |
| 12 | К к К к |
K k | Клецк – Kleck, Горкі – Horki |
| 13 | Л л Л л |
L l | Ліда – Lida, Віталій – Vitalij, Наталля – Natallja, Улляна – Ulljana |
| 14 | М м М м |
M m | Мінск – Minsk, Раман – Raman |
| 15 | Н н Н н |
N n | Наваполацк – Navapolack, Анэта – Aneta, Пружаны – Pružany, Сянно – Sjanno, Гануся – Hanusja |
| před е, і: Каменец – Kameněc, Лунінец – Luniněc [luňiňec] | |||
| Ň ň | před ё, ю, я: натхнёны – natchňony, Анюта – Aňuta, Нясвіж – Ňasviž | ||
| před měkkým znakem (ь): Смаргонь – Smarhoň | |||
| před нё, ню, ня: свіннёй – sviňňoj, свінню – sviňňu, свіння – sviňňa | |||
| před не, ні se „měkčí“ v ňně, ňni: нараджэнне – naradžeňně [naradžeňňe], свінні – sviňni [sviňňi] | |||
| 16 | О о О о |
O o | Орша – Orša, Мірон – Miron |
| 17 | П п П п |
P p | Пінск – Pinsk, Сцяпан – Scjapan |
| 18 | Р р Р р |
R r | Рэчыца – Rečyca, Варвара – Varvara |
| 19 | С с С с |
S s | Слуцк – Sluck, Алеся – Alesja, Палессе – Palesse |
| 20 | Т т Т т |
T t | Талачын – Talačyn, Столін – Stolin, Тураў – Turaŭ i Turau, Масты – Masty, Тэкля – Teklja |
| 21 | У у У у |
U u | Узда – Uzda, Уладзімер – Uladzimer, Чавусы – Čavusy |
| 22 | Ў ў Ў ў |
Ŭ ŭ | U u
viz poznámka 1 |
ўсё (viz poznámka 2) – ŭsjo i usjo, Яўгеній – Jaŭhenij i Jauhenij [jauheňij], Ваўкавыск – Vaŭkavysk i Vaukavysk, Слаўгарад – Slaŭharad i Slauharad, Вітаўт – Vitaŭt i Vitaut, Лаўрэнцій – Laŭrencij i Laurencij, Барысаў – Barysaŭ i Barysau, Уладзіслаў – Uladzislaŭ i Uladzislau |
| 23 | Ф ф Ф ф |
F f | Францішак – Francišak, Цімафей – Cimafej, Соф'я – Sofja |
| 24 | Х х Х х |
Ch ch | Хойнікі – Chojniki [chojňiki], Міхаіл – Michajil |
| 25 | Ц ц Ц ц |
C c | Ціхан – Cichan, Таццяна – Taccjana, Аўдоцця – Aŭdoccja i Audoccja |
| 26 | Ч ч Ч ч |
Č č | Чачэрск – Čačersk, Шчучын – Ščučyn, аблічча – abličča |
| 27 | Ш ш Ш ш |
Š š | Шклоў – Škloŭ i Šklou, Добруш – Dobruš |
| 28 | Ы ы Ы ы |
Y y | Мазыр – Mazyr, Докшыцы – Dokšycy, Барыс – Barys |
| 29 | Ь ь Ь ь |
— | vynechává se: Васіль – Vasil, Скідзель – Skidzel, колькасць – kolkasc |
| po н „měkčí“ v ň: Барань – Baraň, Смаргонь – Smarhoň | |||
| 30 | Э э Э э |
E e | Эдуард – Eduard, Андрэй – Andrej, Чэрыкаў – Čerykaŭ i Čerykau, жэрабя – žerabja, шэсць – šesc, студэнт – student, тэатр – teatr, інтэрнэт – internet |
| 31 | Ю ю Ю ю |
Ju ju | na začátku slova: Юрый – Juryj |
| po samohláskovém písmenu a ў: саюз – sajuz, умеючы – umejučy i umějučy, маёю – majoju, ліючы – lijučy, рукою – rukoju, цалую – caluju, любоўю – ljuboŭju i ljubouju, шыюць – šyjuc, ідэю – ideju, плюю – pljuju, з'яўляюцца – zjaŭljajucca i zjauljajucca | |||
| po souhláskovém písmenu (kromě н): Людміла – Ljudmila, Касцюковічы – Kascjukovičy | |||
| po měkkém znaku (ь): лью – lju | |||
| po apostrofu: б'ю – bju | |||
| U u | po н „měkčí“ v ňu: панюхаць – paňuchac, Танюся – Taňusja | ||
| po нн „měkčí“ v ňňu: восенню – voseňňu | |||
| 32 | Я я Я я |
Ja ja | na začátku slova: Ян – Jan |
| po samohláskovém písmenu a ў: святая – svjataja, Дарафея – Darafeja, Юлія – Julija, стоячы – stojačy, статуя – statuja, здароўя – zdaroŭja i zdarouja, Марыя – Maryja, галерэя – halereja, плюяце – pljujace, заходняя – zachodňaja | |||
| po souhláskovém písmenu (kromě н): Дзятлава – Dzjatlava, Валянцінa – Valjancina, Вячаслаў – Vjačaslaŭ i Vjačaslau, Кацярына – Kacjaryna | |||
| po měkkém znaku (ь): Ілья – Ilja, Емяльян – Jemjaljan | |||
| po apostrofu: б'яце – bjace | |||
| A a | po н „měkčí“ v ňa: Венядзікт – Veňadzikt | ||
| po нн „měkčí“ v ňňa: Ефрасіння – Jefrasiňňa, сягоння – sjahoňňa | |||
| 33 | ' ' |
— | vynechává se: Дар'я – Darja |
| vynechává se a mezi д, т, н a е, ё, і, ю, я zabraňuje „měkčení“ v ď, ť, ň: ад'ехаць – adjechac, пад'ём – padjom, ад'ютант – adjutant, ад'язджаць – adjazdžac, пост'югаслаўскі – postjuhaslaŭski i postjuhaslauski, шмат'ярусны – šmatjarusny, ін'екцыя – injekcyja, кан'юнктура – kanjunktura |
Poznámky k tabulce
1 – Pravidla českého pravopisu doporučují Ў ў transkribovat na začátku a uprostřed slova jako U u a na konci slova jako V v (např. Барысаў – Barysav, Уладзіслаў – Uladzislav). Po vzoru transliterace běloruštiny doporučujeme transkribovat Ў ў jako Ŭ ŭ nebo U u, a to ve všech případech (více viz Transkripce Ў ў na konci slova a skloňování vzniklých jmen v českém textu).
2 – Podoba ўсё se vyskytuje pouze po slově, které končí na samohláskové písmeno. Po slovech zakončených na souhláskové písmeno, na začátku věty a po interpunkčních znaménkách se píše усё – usjo; srov. пачынаецца ўсё з любві × усё пачынаецца з любві, нам усё роўна.
Transkripce Ў ў na konci slova a skloňování vzniklých jmen v českém textu
Pravidla českého pravopisu doporučují Ў ў na konci slova přepisovat jako V v, tj. Магілёў – Mahiljov, Барысаў – Barysav, Уладзіслаў – Uladzislav. Takový přepis usnadňuje ohýbání slova v českém textu a vede ke shodě s běloruskou výslovností v nepřímých pádech, např. да Магілёва – da Mahiljova (‚do Mahiljova‘), neodpovídá však výslovnosti prvního pádu – běloruskému Магілёў výslovností odpovídá Mahiljoŭ i Mahiljou, ne Mahiljov. Z toho důvodu doporučujeme koncové Ў ў přepisovat ve všech případech jako Ŭ ŭ nebo U u. Docílí se tak shody s běloruskou výslovností prvního pádu (Магілёў – Mahiljoŭ i Mahiljou). Vzniklý přepis lze v českém textu skloňovat podle pravidel češtiny (do Mahiljoŭa i Mahiljoua) nebo lze používat skloňování slova transkribované z běloruštiny (да Магілёва → do Mahiljova), což je nejlepší řešení.
Pravidla českého pravopisu a transkripce skupin де, те, дё, тё а дя, тя
Transkripční tabulka pro běloruštinu v Pravidlech českého pravopisu (PČP) obsahuje pravidla pro přepis dvojic písmen де, те, дё, тё а дя, тя, které se v běloruštině nevyskytují, a proto je v této příručce neuvádíme. Palatalizované d [dʲ] a palatalizované t [tʲ] se v běloruštině změnilo v palatalizované dz [d͡ʒʲ] a c [t͡sʲ] – srov. např. ruské девять, десять – děvjať, děsjať × běloruské дзевяць, дзесяць – dzevjac, dzesjac (‚devět, deset‘). V běloruském pravopise se tak písmena Д д a Т т ve spojení s „měkčícími“ samohláskovými písmeny е, ё, і, ю, я ani ve spojení s měkkým znakem ь nevyskytují. Místo nich má běloruština kombinace Дз дз + е, ё, і, ю, я, ь a Ц ц + е, ё, і, ю, я, ь. Při výslovnostní adaptaci běloruských slov do češtiny se měkkost běloruských souhlásek projeví pouze u souhlásek [nʲ] > [ň] a písmen н > ň (ňa, ně, ni [ňi], ňo, ňu), na rozdíl od ukrajinštiny a ruštiny, kde kromě н > ň měkčí i д > ď a т > ť.
Pokud při transkripci běloruštiny narazíte na skupiny znaků де, те, дё, тё а дя, тя, může jít o výraz z jiných jazyků používajících cyrilskou abecedu. Pokuste se zjistit, z kterého jazyka slovo pochází, a použít odpovídající transkripční tabulku.
