Pomlčka

Pomlčka (–⁠⁠⁠⁠⁠⁠) je dlouhá vodorovná čárka (pozor na záměnu se spojovníkem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz Spojovník). Obvykle bývá užívána ve funkci oddělování částí projevu (např. místo čárky ohraničující vsuvku či přístavek), vyjádření rozsahu, vztahu nebo vyznačení přestávky v řeči (k zesílení platnosti lze použít i více pomlček za sebou), dále i pro uvození přímé řeči a pro vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek.

Pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami, komplikovanější situace je pouze tehdy, pokud toto znaménko vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus). V případě, že jsou oba výrazy oddělené pomlčkou jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer (např. autorská dvojice Havránek–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jedlička, vztah člověk–⁠⁠⁠⁠⁠⁠zvíře, otevírací doba 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16 h, dálnice Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Brno, utkání Sparta–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slavia). Stejně tak píšeme pomlčku i v případech typu Havránkova–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Jedličkova Česká mluvnice, Kaplanova–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Meierova metoda (viz Přídavná jména individuálně přivlastňovací). Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran (např. autorská dvojice B. Havránek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ A. Jedlička, autobus Hradec Králové –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Litomyšl, železniční trať Praha-Smíchov –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Beroun, dálniční úsek Měšice –⁠⁠ Veselí nad Lužnicí‑sever, zápas Slavia Praha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mladá Boleslav, přátelské utkání Praha-Zbraslav –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dobříš, vztah malý muž –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ velká žena).

Specifickým případem je užití pomlčky v zápisu víceslovných místních jmen. V těchto případech lze nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami, např. Praha 10 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zahradní Město, Praha 6 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ruzyně, Liberec VII –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Horní Růžodol, Brandýs nad Labem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Stará Boleslav, Karlovy Vary –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Drahovice, Hradec –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nová Ves, abychom předešli nepravým těsným spojením (např. 10-Zahradní, Labem-Stará). Náhrada spojovníku za pomlčku s mezerami není vhodná v situaci, kdy by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti či výrazně nejednotné úpravě textů (viz Spojovník).

Objeví‑li se ve větné souvislosti vedle sebe pomlčka a interpunkční čárka, může se psát jen pomlčka, např. S politováním musíme říci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i přes ohlas celé akce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠(,) že zde o žádný průkopnický čin nejde. Pokud by vynechání čárky mělo vliv na srozumitelnost či zřetelnost větné stavby, považujeme za vhodnější zachovat obě interpunkční znaménka.

Pomlčka po desetinné čárce se někdy užívá k naznačení celé finanční částky, např. Kniha stojí Kč 250,–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nebo Kniha stojí 250,–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kč. Pro pochopení významu textu je to obvykle nadbytečné, proto v těchto případech doporučujeme psaní bez desetinné čárky a pomlčky, např. Kniha stojí 250 Kč. Je‑li to třeba, lze celou částku vyznačit uvedením nulové desetinné části, např. cena SMS je 1,00 Kč bez DPH (1,21 Kč s DPH).

Vedle krátké pomlčky (–⁠⁠⁠⁠⁠⁠) se v textu někdy používá také pomlčka dlouhá (—). Použití znaků pomlčky a dlouhé pomlčky musí být jednotné, v jednom dokumentu lze používat pomlčku (–⁠⁠⁠⁠⁠⁠) pro označení rozsahu nebo nahrazení výrazů a či versus a dlouhou pomlčku (—) v ostatních případech, např. Internetovou jazykovou příručku — oficiální webovou stránku jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR — navštívilo v letech 2009–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2023 více než čtyři miliony uživatelů.

Příklady:

• pomlčka místo čárky: Tato kniha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vydaná ještě před válkou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je opravdu úžasná,
• vyjádření vztahu s významem ‚a‘: známá cestovatelská dvojice Zikmund–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Hanzelka, krasobruslařské duo Beránková–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Dlabola, projekt Sojuz–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Apollo, vztah učitel–⁠⁠⁠⁠⁠⁠žák, ale ve spojeních s víceslovnými výrazy spíše dvojice M. Zikmund –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ J. Hanzelka, K. Beránková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ O. Dlabola,
• vyjádření rozsahu (s významem ‚až‘ či ‚od … do‘ nebo ‚z … do‘): strana 23–⁠⁠⁠⁠⁠⁠26, v letech 1945–⁠⁠⁠⁠⁠⁠1948, říjen–⁠⁠⁠⁠⁠⁠duben 9–⁠⁠⁠⁠⁠⁠16 h, otevřeno 8–⁠⁠⁠⁠⁠⁠20 hod., dálnice Praha–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Brno, autobus Jihlava–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Telč, 1.–⁠⁠⁠⁠⁠⁠3. 6. 2013, ale ve spojení s víceslovnými výrazy spíše přímý let Praha –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Abú Dhabí, dopravní spojení Brno-Královo Pole –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ostrava-Poruba, 22. 3. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 25. 6. (viz Kalendářní datum a místo původu a Časové údaje),
• vyjádření vztahu s významem ‚proti (versus)‘: utkání Sparta–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Slavia, zápas Polička–⁠⁠⁠⁠⁠⁠Litomyšl, ale ve spojení s víceslovnými názvy spíše utkání Hradec-Nová Ves –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jeseník, zápas Karlovy Vary –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Plzeň,
• vyznačení přestávky v řeči: Už toho mám opravdu dost, ty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠,
• uvození přímé řeči: –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čím se živíte? –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Překládám. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ To máte říct rovnou, že děláte skladníka!,
• pomlčka a čárka: Náhle tato skupina lidí, které znali jako drsné a nevzdělané –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ určitě ne jako intelektuální elitu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, začala mluvit cizími jazyky,
• celé finanční částky: Kniha stojí Kč 250,–⁠⁠⁠⁠⁠⁠ (lépe 250 Kč, viz Peněžní částky, značky měn).

Stojí‑li pomlčka na konci řádku, na dalším se neopakuje. Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je od okolního textu oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku. Na konci řádku ani na jeho začátku však nemá být pomlčka vyjadřující rozsah nebo významy ‚a‘ a ‚proti (versus)‘, píše‑li se bez mezer –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ taková pomlčka se v případě nevyhnutelného zalomení řádku nahrazuje slovním vyjádřením.

Na začátku řádku se píše pomlčka při uvození přímé řeči, ve funkci odrážky ve výčtu nebo jako opakovací znaménko v rejstřících.