Přídavná jména zakončená na -ní, -ný

Zakončení přídavných jmen na ‑ní a ‑ný je v češtině poměrně hojné. Uplatnění přípony ‑ný je dnes omezené, nová slova se jí tvoří zřídka. Při adaptaci přejatých slov se u tohoto typu jmen uplatňuje téměř výhradně přípona ‑ní: externí, exaktní apod. Ve většině případů spolu oba typy přípon významově nekolidují. Existuje však nevelká skupina jmen, u nichž si ‑ní a ‑ný buď konkurují (představují různě frekventované varianty), nebo slouží k rozlišení různých významů.

Pro postižení významových rozdílů lze přibližně říci, že zakončení na ‑ný mají přídavná jména s významem hodnotícím, proto např. spojením zábavný pořad vyjadřujeme svůj názor na charakter pořadu, hodnotíme jej, kdežto jako zábavní pořad může být tvůrci označen i pořad, který diváci po zhlédnutí možná ani za zábavný považovat nebudou. Ve druhém případě jde o přídavné jméno vyjadřující obecně pojatý vztah k podstatnému jménu. Významové rozdíly mezi přídavnými jmény na ‑ní a ‑ný však mohou být také motivované odlišně, např. snahou o rozlišení dvou různých svébytných typů téže věci (jaderní × jaderný). Níže uvádíme příklady dvojic, mezi nimiž existují popsané rozdíly:

1. vztahové přídavné jméno × hodnotící přídavné jméno:

   • adresní (např. štítek určený pro napsání adresy) × adresný (‚zcela konkrétní‘, např. výtka konkrétní osobě),
   • čelní (např. kost, útok) × čelný (‚stojící v čele‘, např. představitel státu),
   • dlužní (‚potvrzující peněžní závazek‘, např. úpis) × dlužný (o tom, kdo je dlužen; o částce, kterou je třeba zaplatit),
   • dvorní (např. dáma, etiketa) × dvorný (‚chovající se po dvorském způsobu, uhlazený‘),
   • mravní (‚vztahující se k mravům‘, např. zákony) × mravný (‚jednající v souladu s dobrými mravy‘),
   • prodejní (např. stánek, v němž prodej probíhá) × prodejný (např. o zboží, které je určeno k dalšímu prodeji),
   • samosprávní (vztahové k samospráva, např. úředník) × samosprávný (‚který sám sebe spravuje‘, např. celek, orgán),
   • srdeční (‚vztahující se k srdci‘, např. tkáň, sval, záchvat) × srdečný (‚přátelský, vřelý‘),
   • škodní (vztahové k podstatnému jménu škoda, užívané např. v pojišťovnictví: škodní událost/komise/náhrada/průběh) × škodný (‚škodlivý‘: škodná zvěř; v obratu být škodný –⁠⁠ ‚utrpět škodu, újmu‘),
   • trestní (‚vztahující se k trestu‘, např. právo) × trestný (‚postižitelný trestem‘),
   • volní (‚založený na vůli‘: volní vlastnosti) × volný (‚svobodný, neomezený‘),
   • zábavní (‚určený k pobavení‘) × zábavný (‚přinášející pobavení‘),
   • zpěvní (řidč. ‚týkající se zpěvu, sloužící ke zpěvu‘, např. vlohy, ústrojí) × zpěvný (‚zpěvavý, melodický‘),
   • živelní (např. pohroma) × živelný (‚nezkrotný, prudký, neovladatelný, nekoordinovaný‘, např. odboj, radost),
   • životní (‚vztahující se k životu‘, např. podmínky, projevy) × životný (ve významu ‚živý, živoucí‘),

2. významově totožné varianty, někdy odlišné ve frekvenci užití:

   • skalní, řidč. skalný (ve významu ‚geologický útvar‘),
   • niterný, řidč. niterní,
   • obilní, obilný,
   • odběrní, řidč. odběrný,
   • žilní, žilný,

3. jiné významové rozdíly:

   • jaderní (např. o šťávě vyrobené z jader) × jaderný (‚nukleární‘),

4. jména tvořená od různých základů:

   • nosní (k podstatnému jménu nos) × nosný (ke slovesu nosit).