Velká písmena – stavby a jejich části, stanice a zastávky

Obecné poučení

Při psaní počátečního písmena u názvů staveb a jejich částí je pisateli dána jistá volnost; je na něm, aby zhodnotil význam dané stavby nebo jejích částí a podle toho zvolil malé, nebo velké písmeno. Proto se u některých typů pojmenování v praxi objevují malá i velká písmena a oba způsoby psaní lze přijmout. U některých pojmenovacích typů je způsob psaní dán tradicí a v praxi se většinou i dodržuje. Pokud však autor zvolí velké písmeno, např. Chrám sv. Barbory, Chrám Matky boží/Boží (v Paříži), nelze to hodnotit jako zásadní pravopisný prohřešek.

S velkým písmenem se tradičně píšou názvy památek celonárodně považovaných za významné: Pražský hrad, Staroměstská radnice (v Praze), Betlémská kaple, Strahovský klášter, Sázavský klášter, Vladislavský sál. PČP z r. 1993 mezi tyto názvy zařadila Chrám sv. Víta, Svatovítský chrám (= chrám na Pražském hradě). Namísto spojení Chrám svatého Víta / Svatovítský chrám se používá i spojení katedrála sv. Víta, svatovítská katedrála. Tato spojení doporučujeme psát s malým písmenem, ale ani užití s písmenem velkým nelze hodnotit jako závažnou pravopisnou chybu.

Tradiční způsob psaní se uplatňuje u názvů ostatních chrámů, dále u bazilik, kostelů, kaplí, rotund, v nichž se pojmenování označující druh stavby píšou s malým písmenem: chrám sv. Jakuba, bazilika sv. Jiří, kostel sv. Antonína, kaple sv. Kříže, rotunda sv. Martina.

Psaní názvů chrámů, bazilik, kostelů, kaplí, rotund

Většina názvů sakrálních staveb je tvořena spojením podstatného jména obecného chrám, kostel, kaple a tvaru 2. p. jména dalšího (vlastního nebo obecného), mezi něž je vloženo přídavné jméno svatý. S velkým písmenem se píše jen podstatné jméno ve 2. p.: chrám sv. Barbory, chrám sv. Jakuba, kostel sv. Petra a Pavla, kostel sv. Šimona a Judy, kaple sv. Martina, kaple sv. Longina, kostel sv. Rodiny, kaple sv. Kříže. Následuje‑li za osobním jménem jméno obecné, píše se s malým písmenem: kostel sv. Tomáše apoštola, kostel sv. Michaela archanděla. Pokud namísto plného názvu zvolíme jen spojení přídavného jména svatý a jména osobního, píšeme u obou výrazů velká písmena: Svatý Vít, Svatý Jakub, Svatá Barbora.

Následuje‑li po obecných výrazech chrám, kostel, kaple jiné spojení, píše se první výraz vždy s velkým písmenem, ostatní podle toho, co označují: bazilika Nanebevzetí Panny Marie Svatoborské, kostel Panny Marie, kostel Panny Marie Sněžné, kostel Nanebevstoupení Páně, kostel Srdce Páně, kostel Božského srdce Páně, kostel Všech svatých, kostel Andělů strážných, kostel Povýšení sv. Kříže, kaple Božího milosrdenství, rotunda Máří Magdalény, rotunda sv. Kříže Menšího.

U části sakrálních staveb bývá připojeno za vlastní jméno předložkové spojení. Předložka se píše s malým písmenem, další výrazy podle označované skutečnosti: kostel sv. Petra na Poříčí, kostel sv. Václava na Zderaze, kostel sv. Vavřince pod Petřínem (jde o místní jména); kostel sv. Martina ve zdi, kostel sv. Jana na prádle, kostel Panny Marie u alžbětinek, kostel Panny Marie pod řetězem (předložková spojení neobsahují vlastní jména).

Psaní názvů klášterů

Většina názvů klášterů je tvořena spojením přídavného jména a podstatného jména klášter. Poznat, zda jde o vlastní název, nebo o název popisný, tedy název, který pouze signalizuje, kde se daná stavba nachází, komu je zasvěcena, kdo ji obývá, je velmi obtížné. Tradičně se píše: Sázavský klášter, Strahovský klášter, Anežský klášter (v Praze), s malým písmenem je obvyklé psát: dominikánský klášter, františkánský klášter, klášter alžbětinek. U názvů klášterů obsahujících přídavné jméno odvozené od zeměpisných jmen jsou možné oba způsoby psaní: Břevnovský/břevnovský klášter, Vyšebrodský/vyšebrodský klášter, Broumovský/broumovský klášter atd.

Psaní názvů hradů, zámků a rozhleden

V názvech tvořených spojením podstatného jména hrad, zámek, rozhledna a vlastního jména se výrazy hrad, zámek a rozhledna píšou s malým písmenem: hrad Karlštejn, hrad Kost, hrad Křivoklát, zámek Sychrov, zámek Hluboká, rozhledna Barborka, rozhledna Borůvka. Hrady a zámky bývají často pojmenovány podle obce, v níž se nacházejí: zámek Opočno, zámek Chlumec nad Cidlinou, zámek Hrubá Skála, hrad Potštejn. Pokud zvolíme spojení přídavného jména odvozeného od názvu obce a podstatné jméno zámek, hrad, měli bychom psát přídavné jméno s malým písmenem: náchodský zámek, opočenský zámek, potštejnský hrad.

Rozhledny jsou podle názvu obce pojmenovány zřídka: rozhledna Lhotka u Berouna (o psaní názvů obcí viz Velká písmena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ obce, města, městské části, sídliště a čtvrti), daleko častěji jsou pojmenovány podle hory/kopce, na nichž byly zbudovány: rozhledna Kohout, rozhledna Kozákov, rozhledna Chlum, rozhledna Černá hora, rozhledna Děčínský Sněžník (o psaní názvů hor viz Velká písmena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vodstva, hory, pohoří, nížiny). Část názvů obsahuje přídavné jméno přivlastňovací utvořené od osobního jména (viz Velká písmena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená): Burianova rozhledna, Klostermannova rozhledna. Pokud zvolíme spojení přídavného jména odvozeného od zeměpisného jména a podstatného jména rozhledna, měli bychom psát přídavné jméno s malým písmenem: lhotecká rozhledna, kozákovská rozhledna. Podle SSJČ by se měla psát i petřínská rozhledna, v praxi však jednoznačně převažuje písmeno velké (s velkým písmenem je např. uvedena i v soupisu českých rozhleden) a tento způsob psaní je nutno tolerovat.

U názvů obsahujících výraz hora je třeba zvážit, co pojmenovávají. Spojení Kunětická hora označuje jak horu, tak hrad podle ní pojmenovaný. V obou případech píšeme u slova hora malé písmeno. Stejně tak doporučujeme psát malé písmeno ve spojení Zelená hora (hora v katastru Žďáru nad Sázavou s poutním kostelem sv. Jana Nepomuckého). Naproti tomu se píše Zelená Hora (obec u Vyškova), Svatá Hora (název příbramské městské čtvrti).

Psaní názvů domů, paláců, pasáží, vil

Ve spojení přídavného jména a podstatného jména palác, dům, pasáž se s velkým písmenem píše pouze přídavné jméno: Obecní dům (v Praze), Bílý dům (ve Washingtonu), Lidový dům, Valdštejnský palác, Kaiserštejnský palác, Hrzánský palác, Veletržní palác, Průmyslový palác, Václavská pasáž, Müllerova vila. Ve spojení podstatného jména palác, dům s podstatným jménem osobním ve 2. p. se s velkým písmenem píše podstatné jméno osobní: dům Smiřických, palác Kinských.

V předložkových spojeních se slova palác, dům píšou s malým písmenem, předložka s velkým písmenem a první slovo po předložce také; způsob psaní je tedy stejný jako u názvů ulic, náměstí atp. (viz Velká písmena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády), např. dům U Minuty, dům U Kohouta, dům U Dvou slunců, dům U Zlatého kohouta.

Ve spojeních, kdy za jmény palác, dům, pasáž následuje jméno v 1. p., se píše velké písmeno jen u druhého jména: palác Koruna, pasáž Myslbek, pasáž Lucerna, pasáž Černá růže, dům Císařské lázně, vila Tugendhat.

Velké písmeno se píše u slova palác, dům tehdy, pokud je daná stavba zároveň vlastním jménem kulturní instituce, např. dům U Černé Matky boží/Boží = název stavby, Dům U Černé Matky boží/Boží = název galerie, která se v uvedeném domě nachází.

Psaní názvů částí jednotlivých staveb

Tradičně se píše Valdštejnský sál, Španělský sál = sály na Pražském hradě. S malým písmenem doporučujeme psát názvy obsahující spojení jako kongresový sál, malý sál, velký sál, zrcadlový sál, rytířský sál, maškarní sál, prezidentský salon(ek), kongresové centrum, síň slávy, síň tradic atp., např. velký sál Rudolfina, malý sál Městské knihovny v Praze, rytířský sál Valdštejnského paláce, prezidentský salonek Národního divadla, kongresové centrum hotelu Palace.

Psaní názvů nádraží, stanic a zastávek

Železniční nádraží a stanice

Oficiální názvy železničních nádraží tvoří spojení železniční stanice a názvu obce/města, popř. jejich části: železniční stanice Praha hlavní nádraží, železniční stanice Ostrava-Svinov, železniční stanice Ústí nad Labem sever, železniční stanice Borek pod Troskami, píšeme proto: nádraží Ostrava-Svinov, náchodské nádraží, libeňské nádraží, ostravské hlavní nádraží. Velké písmeno se píše pouze tehdy, označují‑li tyto názvy stanice městské hromadné dopravy: Smíchovské nádraží, Nádraží Holešovice, Hlavní nádraží (v Praze, Brně apod.).

Autobusová nádraží a zastávky

Oficiální názvy autobusových nádraží a zastávek tvoří název obce/města, popřípadě jejich části: Praha, ÚAN (ústřední autobusové nádraží) Florenc; Brno, ÚAN Zvonařka; Ostrava, ÚAN; Plzeň, CAN (centrální autobusové nádraží); Praha, Černý Most; Vysoké Mýto, autobusové nádraží; Velké Opatovice, sídliště; Znojmo, Dr. Horákové; Lechovice, zámek.

Názvy dálnic, silnic, tunelů, spojek a dalších dopravních staveb

Názvy dálnic a silnic

Každá dálnice a silnice má číselné označení: dálnice D1, D5, D11; silnice E48, E461, 603 apod. Namísto číselného označení se u některých názvů velmi často používá přídavné jméno utvořené od jména města, jež má naznačovat směr dané komunikace. Toto přídavné jméno je třeba psát s malým písmenem, neboť nejde o vlastní názvy: brněnská, plzeňská, hradecká dálnice; karlovarská, benešovská, poděbradská silnice atp.

Názvy tunelů, spojek, okruhů, radiál, obchvatů, magistrál

V psaní přídavných jmen ve spojení s podstatnými jmény tunel, spojka, okruh, radiála, obchvat je úzus rozkolísaný, neboť při jejich psaní je velmi těžké stanovit, zda jde o vlastní jména, nebo pouze o obecná pojmenování. V praxi se objevují jak podoby strahovský tunel, letenský tunel (tato podoba je uvedena v SSČ), tak Strahovský tunel, Letenský tunel (patrně vlivem analogie s názvy Nuselský most, Barrandovský most, Libeňský most, jež se chápou jako vlastní názvy), dále jižní spojka i Jižní spojka, pražský okruh i Pražský okruh, štěrboholská radiála i Štěrboholská radiála, svitavská i Svitavská radiála, plzeňský i Plzeňský obchvat, severojižní magistrála i Severojižní magistrála. K psaní velkého písmene bezesporu vede to, že mnohé názvy, psané s velkým písmenem, lze nalézt v mapách, v městských uličnících, encyklopediích veřejných prostranství atp. Jestliže jsou tam takové názvy uvedeny, doporučujeme je psát s velkým písmenem, např. Strahovský tunel, Letenský tunel, Jižní spojka, pokud ne, pak s písmenem malým: plzeňský obchvat, lounský obchvat (podobně doporučujeme psát: transsibiřská magistrála, transalpská magistrála apod.).