Lomítko

Hlavní funkcí lomítka (/) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozor na chybnou záměnu s tzv. obráceným (zpětným) lomítkem (\) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ je naznačovat alternativu či záměnnost, používá se však také pro zápis jednotek a zlomků, pro zápis školních roků, při zápisu internetových adres a různých označení, při úsporném psaní poezie, pro grafické oddělení výrazů atp.

Problematické je, zda se lomítko píše oddělené mezerami, nebo ne. Bez mezer užíváme lomítko tam, kde jsou oddělovány dva jednoslovné výrazy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ může jít o slova (např. údaje uvedené v záhlaví/zápatí, učitelé/učitelky mají nízké platy), zkratky (např. tel./fax: 257 533 756), číslice (např. 1/2 litru, školní rok 2013/2014) nebo značky (např. rychlost 40 km/h, číslo jednací Pa/3456/07). Mezerami lomítko z důvodu přehlednosti oddělujeme, je‑li aspoň jeden z výrazů složený z více slov (např. sanace / dekontaminace / chemické čištění potrubí; můžeme / měli bychom / dokážeme odlišit…). Při úsporném psaní poezie píšeme kolem lomítka mezery, verše oddělujeme jedním lomítkem, sloky dvěma (např. Má milá rozmilá, neplakej! / Život už není jinakej. // Dnes buďme ještě veselí / na naší bílé posteli! // Zejtra, co zejtra? Kdožpak ví. / Zejtra si lehnem do rakví.). Mezery kolem lomítka se zpravidla píšou také při jeho použití ke grafickému oddělení výrazů, bez ohledu na to, zda lomítko odděluje výrazy jednoslovné či víceslovné.

V odborných textech se lomítko často používá při psaní výrazu a/nebo, jímž autor předkládá alternativy (význam spojky a či význam spojky nebo), které však mohou platit obě najednou (např. výrobní číslo může být složeno z číslic a/nebo písmen).

Na informačních tabulích, rozcestnících a směrovkách lze z důvodu úspory místa tolerovat ustálený způsob zápisu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bystřice n/P (viz Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)).

Lomítko můžeme v určitých případech užít i při zápisu kalendářních dat (viz Kalendářní datum a místo původu).

Lomítko se někdy používá i pro genderově korektní vyjadřování, např. Student/ka bude vyloučen/a, poruší‑li studijní předpisy. Takový zápis je neproblematický v případech, kdy má tvar mužského rodu nulovou koncovku –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ slova student a studentka lze použitím lomítka zjednodušit na student/ka (tento způsob uvádění mužských i ženských podob se někdy nazývá splitting). V případě, že je koncovka nenulová, je však třeba užít plné znění slov, např. personalisté/personalistky, důvěrní poradci / důvěrné poradkyně, zaměstnanci byli poučeni / zaměstnankyně byly poučeny apod. Z gramatického hlediska není nutné ani potřebné takové dvojice vytvářet, a pokud je genderová platnost zřejmá, doporučujeme pro nekomplikovanost textu použít raději pouze tvary mužského rodu. Text je pak snáze srozumitelný a použití tvaru mužského rodu v daném případě nelze z jazykového hlediska vnímat jako genderově nekorektní. Ve specifických případech se pro genderově korektní vyjadřování používají také závorky, např. nabídku zpracoval(a)… (viz Závorky).

Příklady:

• alternativa jednoslovných výrazů: Student/ka je povinen/povinna předložit svůj index a/nebo občanský průkaz,
• alternativa víceslovných výrazů: Všichni studenti / všechny studentky, kteří psali / které psaly vstupní test 7. února 2013, byli přijati / byly přijaty do navazujícího kurzu,
• na svém kole dokázal vyvinout rychlost 50 km/h,
• do nádoby přidáme 1/4 litru mléka,
• maturovala ve školním roce 2012/2013,
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník,
• mé rodné číslo je 645621/6789.

Stojí‑li lomítko na konci řádku, podle některých typografických příruček se opakuje i na začátku následujícího řádku. Při úpravě textů v textovém procesoru se podle ČSN 01 6910 lomítko na novém řádku opakovat nemusí. Pokud se lomítko vyskytne na konci řádku ve webové adrese, která pokračuje na dalším řádku, na začátku řádku se lomítko neopakuje (více viz bod 2 v kap. Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci).