Složená přídavná jména

Složená přídavná jména charakterizujeme jako přídavná jména skládající se alespoň ze dvou původně samostatných složek. Podle syntaktického vztahu mezi složkami můžeme rozlišovat složená přídavná jména souřadná (složky jsou na stejné úrovni, např. hygienický a epidemiologický = hygienicko-epidemiologický) a podřadná (jedna složka rozvíjí druhou). V rámci podřadných složených přídavných jmen lze vydělit tyto typy:

1. předmětné, např. mluvit pravdu = pravdomluvný,
2. příslovečné, např. mluvit málo = málomluvný,
3. přívlastkové, např. vysoká škola = vysokoškolský,
4. doplňkové, např. (něco se) hýbe samo = (něco je) samohybné.

Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu

První složka je zakončena na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově

Pokud je první složka složeného přídavného jména zakončena na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově, používáme pro oddělení obou složek spojovník (ten zde v podstatě plní funkci spojky a, srov. Spojovník), např. zemědělsko-potravinářský (týkající se zemědělství a potravinářství), technicko-ekonomický (týkající se techniky a ekonomiky), literárně‑hudební (týkající se literatury a hudby), obsahově‑významový (týkající se obsahu a významu) apod. K tomuto typu řadíme i složená přídavná jména, kde obě složky vyjadřují vztah vzájemnosti, např. česko-francouzský (vyjadřující vztah Česka a Francie), frýdecko‑místecký (od Frýdek‑Místek), řecko‑římský (například konflikt mezi Řeckem a Římem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jiné je řeckořímský zápas, viz bod 3.3).

První složka není zakončena na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově

Jestliže první složka složeného přídavného jména nekončí na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý, světloplachý, verbonominální. K psaní kombinace barev (žluto-zelený) a barevných odstínů (žlutozelený) viz bod 3.2.

Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu

První složkou jména není číslovka

V případech, kdy první složkou složeného přídavného jména není číslovka, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky), občanskoprávní (týkající se občanského práva), zahraničněpolitický (týkající se zahraniční politiky), sociálnědemokratický (týkající se sociální demokracie), literárněvědný (týkající se literární vědy), molekulárněgenetický (týkající se molekulární genetiky), zvukověizolační (týkající se zvukové izolace), mladoboleslavský (týkající se Mladé Boleslavi).

Od tohoto typu je třeba odlišit případy, kdy se jedná o volná spojení příslovcí s přídavnými jmény (viz bod 3.7).

První složkou jména je číslovka

Složená přídavná jména, v nichž je první složkou číslovka, píšeme dohromady. Pokud číslovkovou část zapisujeme číslicí, připojujeme tuto číslici přímo k druhé části složeniny (bez spojovníku). Píšeme např. pětiprstý či 5prstý (v žádném případě ne *5‑tiprstý apod.), čtyřdveřový či 4dveřový (viz Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)).

Složitější případy zápisu

Spojovník rozlišuje význam

Je třeba dávat pozor na to, že psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy, např. politicko-ekonomický (souřadné spojení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ týkající se politiky a ekonomie/ekonomiky) × politickoekonomický (podřadné spojení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ týkající se politické ekonomie); kulturně‑politický (souřadné spojení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ týkající se kultury a politiky) × kulturněpolitický (podřadné spojení –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ týkající se kulturní politiky).

Složená přídavná jména označující barvy

Označujeme‑li složeným přídavným jménem dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme mezi oběma částmi spojovník, např. žluto-zelený pruhovaný svetr, bílo-modré květované šaty, modro‑žlutý míč, červeno-modro‑bílá vlajka, černo‑bílý károvaný šátek. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý ve spojení se slovy jako film, fotografie.

Označujeme‑li barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy; bílomodrý, tj. bílý s nádechem do modra). Případy jako borůvkově modrý svetr, meruňkově oranžové tričko doporučujeme psát odděleně, jelikož jde o volné spojení příslovcí s přídavnými jmény (viz bod 3.7).

Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen

Základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen odporují některé tradiční způsoby psaní –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ např. Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, moravskoslezský region apod. Dohromady se píše rovněž přídavné jméno řeckořímský ve spojení řeckořímský zápas. Tradiční způsob zápisu dvou samostatných slov se obvykle respektuje u složených přídavných jmen se složkou raně, pozdně, vrcholně, např. raně novověký, pozdně barokní, vrcholně renesanční. Psaní dohromady (raněnovověký, pozdněbarokní, vrcholněrenesanční), které odpovídá pravidlu o psaní složených přídavných jmen podřadných (viz bod 2.1), není chybné, ale v praxi je využíváno méně.

Typ níže podepsaný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nížepodepsaný

Specifickým typem jsou složená přídavná jména typu nížepodepsaný (viz Psaní spřežek a spřahování). Tato jména můžeme psát dohromady i zvlášť: níže podepsaný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nížepodepsaný, svrchu jmenovaný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ svrchujmenovaný, níže uvedený –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nížeuvedený, tak zvaný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ takzvaný, shora uvedený –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ shorauvedený apod.

Typ tvarohomakový –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tvarohovomakový

První část složeného výrazu může být v některých případech tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, např. tvarohomakový i tvarohovomakový, ořechotvarohový i ořechovotvarohový, čokoládomandlový i čokoládovomandlový, česnekorajčatový i česnekovorajčatový, majonézojogurtový i majonézovojogurtový atd.

Typ světle šedý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ světlešedý, tmavě modrý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tmavěmodrý

Zvlášť i dohromady můžeme psát spojení typu světle šedý (i světlešedý), tmavě modrý (i tmavěmodrý), bledě modrý (i bleděmodrý) apod. Končí‑li první složka na ‑o (např. tmavomodrý, světlovlasý), píšeme tyto výrazy jedině dohromady.

Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény

Od složených přídavných jmen podřadných odlišujeme volná spojení příslovcí s přídavnými jmény, která píšeme samostatně. Jedná se o spojení, která nejsou odvozena z ustálených spojení přídavného a podstatného jména: průmyslově (a zemědělsky) vyspělý, časově (a prostorově) ohraničený, tepelně zpracovaná ocel, strojně obráběný materiál, protiněmecky (a protičesky) zaměřený, borůvkově modrý svetr atp.