Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov → Psaní n – nn
Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).
Psaní n – nn
Psaní dvou n
Dvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou ‑ní, ‑ný od podstatných jmen, jejichž slovotvorný základ končí na ‑n, ‑ň. Stejně tak se píšou výrazy od nich odvozené: den – denní, holeň – holenní, stehno – stehenní, temeno – temenní, cena – cenný (cennější, nejcennější, cennost), jméno – jmenný, ochrana – ochranný, slunce – slunný, stín – stinný, slina – slinný, tepna – tepenní, výkon – výkonný (výkonnější, nejvýkonnější, výkonnost, výkonnostní, výkonně), (ne)vina – (ne)vinný (vinná, vinné, vinní, vinna, vinno, vinni, vinny, ale vinen – kvůli výslovnosti je mezi obě n vloženo ‑e‑, tedy stejně jako šťastný – šťasten), telefon – telefonní atp.
Dvě n se píšou i u přídavných jmen (a u výrazů od nich odvozených), u nichž výchozí podstatné jméno neexistuje nebo se neužívá, ale slovotvorný základ je zakončen na ‑n: bezcenný (bezcennost), všestranný (všestrannější, všestranně, všestrannost, všestrannostní), pohostinný (pohostinně, pohostinnost), stanný, branný, povinný (povinna, povinno, povinni, povinně, povinnost, ale povinen), monotónní, obscénní atp.
Psaní jednoho n
Jedno n se píše:
- u přídavných jmen odvozených příponou ‑í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na ‑n: havran – havraní, kuna – kuní, slon – sloní (srov. ryba – rybí), a od příčestí trpných: dán – daný, chráněn – chráněný, konán – konaný. S jedním n se píšou i výrazy trojklaný, peřenoklaný (od příčestí klán slovesa klát),
- ve slově raný ve významu ‚brzký, časný‘ (raná gotika, rané ovoce) a od vydání PČP z roku 1957 též dceřiný,
- u přídavných jmen utvořených od podstatných jmen příponou ‑ěný: vlna – vlněný, hlína – hliněný (srov. sláma – slaměný, olovo – olověný),
- u podstatných jmen původně odvozených od přídavných jmen na ‑ní, ‑ný příponami ‑ík, ‑ice, ‑ina: deník, viník, ceník, vinice, okenice, cenina.
