Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [i], [í]

Jména zakončená ve výslovnosti na [i] a v písmu na -i, -y (typ Darmopíši, Bezstarosti, Luigi, Bondy, Tony, Petöfi, Percy, Verdi, Vranitzky, Starsy, I, Li)

Česká příjmení končící ve výslovnosti i v písmu na -i jsou spíše výjimečná (Darmopíši, Bezstarosti) a zůstávají nesklonná (pouze ve 3. a 6. p. se občas připojuje koncovka -ovi) nebo je lze skloňovat pomocí zájmenných koncovek, přičemž 5. p. zůstává stejný jako 1. p. (2. p. BezstarostiBezstarostiho, 3., 6. p. Bezstarosti, BezstarostoviBezstarostimu, 7. p. BezstarostiBezstarostim). Ostatní jména zakončená na -i, -y jsou cizího původu a skloňují se pomocí zájmenných koncovek (1., 5. p. Luigi, Bondy, Tony, Petöfi, Percy, Verdi – 2. p. Luigiho, Bondyho, Tonyho, Petöfiho, Percyho, Verdiho).

Specifickým případem jsou příjmení slovanského původu, která mají formu přídavných jmen (Vranitzky, Duchovny, Brzezinski). Ta se skloňují analogicky jako přídavná jména a v 5. p. mohou mít dubletní koncovky (2. p. Vranitzkého, Duchovného, Brzezinského – 5. p. VranitzkyVranitzký, DuchovnyDuchovný, BrzezinskiBrzezinský). V úzu se u 5. p. těchto jmen projevuje silná tendence ponechávat tvar stejný jako v 1. p. Pokud je však původní adjektivní povaha tohoto jména zastřená, méně průhledná a uživatelé už v něm přídavné jméno nerozpoznávají, je možné tato jména skloňovat podle jejich zakončení na [i] tzv. zájmenným způsobem: Starsy (původně ze jména Starší), Lepschy (původně ze jména Lepší) – 2. p. Starsyho, Lepschyho.

U orientálních jmen se připojují zájmenné koncovky až za celé jméno, přičemž 5. p. zůstává stejný jako 1. p. (čínská jména I, Li – 2. p. Iho, Liho). Mají-li tato jména více částí, skloňujeme až poslední část jména nebo první a zároveň poslední (Čao Šu-Li, Ri I – 2. p. Čao/Čaa Šu-Liho, Ri Iho) – podrobněji viz Osobní jména víceslovná.

Jména zakončená ve výslovnosti na [i], ale v písmu na jiné samohláskové písmeno či skupinu písmen (typ Shelley, Tracey, Blanqui, Péguy, Raimu)

Jména zakončená ve výslovnosti na [i], ale v písmu na jiné samohláskové písmeno či skupinu samohláskových písmen (-ey, -ui, -uy, -u apod.) se skloňují pomocí zájmenných koncovek: 1., 5. p. Shelley [šeli], Tracey [trejsi], Blanqui [blanki], Péguy [pégi], Raimu [remi] – 2. p. Shelleyho, Traceyho, Blanquiho, Péguyho, Raimuho.

Jména zakončená ve výslovnosti na [i], ale v písmu na souhláskové písmeno (typ Dupuis, Petit, Camus, Raleigh)

Pokud je jméno zakončeno ve výslovnosti na [i], ale v písmu na souhláskové písmeno, pádové koncovky nepřímých pádů se přidávají za celé jméno a podle koncové souhlásky se tato jména skloňují podle vzoru „muž“ nebo „pán“ (Dupuis [dypui], Petit [pty/pety], Camus [kami] – 2. p. Dupuise [dypuize], Petita [ptyta/petyta], Camuse [kamise] – 5. p. Dupuisi [dypuizi], Petite [ptyte/petyte], Camusi [kamisi]). Výjimkou z tohoto typu jsou anglická jména zakončená na -gh, u kterých se ve vyslovované podobě tato hlásková skupina vypouští: Raleigh [roli] – 2. p. Raleigha [rolia] i [roliho] – 5. p. Raleighu [roli] i Raleigh [roli] (toto jméno je příkladem situace, ve které je možné, že se psaná a vyslovovaná podoba zakončení v některých pádech liší).

Jména zakončená ve výslovnosti na [í] a v písmu na , (typ Jiří, Jiljí, Brixí, Gándhí, Zelí, Konopí, Pokorný, Dolejší, Tachecí, Kočí, Balý, Kubý)

Jména zakončená v písmu na , a ve výslovnosti na [í] se rovněž skloňují tzv. zájmenným způsobem (1., 5. p. Jiří, Jiljí, Brixí, Gándhí, Kaddáfí, Alí – 2. p. Jiřího, Jiljího, Brixího, Gándhího, Kaddáfího, Alího). Ojedinělá česká jména typu Zelí, Konopí, Štěstí apod. mohou zůstat i nesklonná (2. p. ZelíZelího, KonopíKonopího, ŠtěstíŠtěstího). Příjmení, která mají formu přídavných jmen, skloňujeme podle příslušného adjektivního vzoru „mladý“ či „jarní“ (1., 5. p. Novotný, Pokorný, Dolejší, Tachecí, Kočí apod. – 2. p. Novotného, Pokorného, Dolejšího, Tachecího, Kočího apod.). Pokud je jméno etymologicky nejasné (není zcela zřejmé, zda jde o přídavné jméno), lze užít i zájmenné skloňování (mluvnice uvádějí jako příklady příjmení Balý/Ballý/Baly, Nesý/Nessy/Nesy, Kubý – 2. p. Bal(l)éhoBal(l)ýho/Balyho, Nes(s)éhoNes(s)ýho/Nes(s)yho, KubéhoKubýho).

Jména zakončená ve výslovnosti na [í], ale v písmu na jiné samohláskové písmeno (typ Lee, Lie, Sue, Curie, Mackenzie, Attlee, Marie, Aabye)

Jména zakončená ve výslovnosti na [í], ale v písmu na jiné samohláskové písmeno nebo skupinu písmen (Lee [lí], Lie [lí], Sue [sí], Curie [kirí], Mackenzie [mekenzí], Attlee [etlí], Marie [marí], Aabye [óbí]) kolísají při skloňování mezi tvary podle vzoru „pán“ (obvykle u jednoslabičných jmen) a tvary se zájmennými koncovkami. V obou případech zůstává 5. p. stejný jako 1. p. (2. p. Leea [lía] i Leeho [lího], Liea [lía] i Lieho [lího], Suea [sía] (tvar Sueho [sího] se neužívá), Curieho [kirího], Mackenzieho [mekenzího], Attleeho [etlího], Marieho [marího], Aabyeho [óbího]).

Jména zakončená ve výslovnosti na [í], ale v písmu na souhláskové písmeno (typ Leigh)

U jmen zakončených ve výslovnosti na [í], ale v písmu na souhláskové písmeno nebo skupinu písmen (zvláště u anglických jmen zakončených na -gh) se ve vyslovované podobě tato skupina písmen vypouští: Leigh [lí] – 2. p. Leigha [lía] – 5. p. Leighu [lí] i Leigh [lí]. Je to rovněž typ jmen, u kterých je možné, že se psaná a vyslovovaná podoba zakončení v některých pádech liší.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version