Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Velká písmena – dějinné události, památné dny a svátky

Významné dějinné události a období

U mnohých pojmenování označujících historické události staršího data se uplatňuje tradiční způsob psaní.

S malým písmenem se píšou spojení obsahující slovo válka (rozlišující přívlastky k jejich identifikaci jsou postačující): první světová válka, druhá světová válka, třicetiletá válka, stoletá válka, válka růží, falklandská válka, válka Severu proti Jihu atp., dále např. červnové povstání (v r. 1848), národní obrození, první republika, třetí císařství, vestfálský mír, heydrichiáda, postupimská konference, jaltská konference.

S malým písmenem se píšou i obrazná pojmenování jako sametová revoluce, pražské jaro (= události na jaře 1968) atp.

S velkým písmenem se např. píšou: Květnová revoluce (= revoluce v květnu 1945), Pražské povstání, Velká francouzská revoluce, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (místo tohoto názvu se užívá i Helsinská konference).

Významné dny a svátky

S velkým písmenem se píšou např. Vánoce, Velikonoce, Nový rok (= 1. leden, ale nový rok = příští rok), Tři králové (= 6. leden, ale my tři králové jdeme k vám), Hromnice, Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, Velikonoční pondělí, Svátek práce, Den vítězství, Den české státnosti, Památka zesnulých, Štědrý den, Boží hod vánoční (při obráceném slovosledu se velké písmeno přesouvá na první slovo: Pondělí velikonoční, Hod boží i Boží hod), Den díkůvzdání. S malým písmenem doporučujeme psát spojení den otevřených dveří.

NASCS uvádí názvy pesach, pascha (židovské svátky) s malým písmenem. V praxi se však často vyskytují s velkým písmenem a tento způsob psaní nelze hodnotit jako chybný.

Jako druhové názvy, a tedy s malým písmenem, se píšou: vánoční/velikonoční svátky, advent, masopust, sabat.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version