Slovotvorba – přechylování → Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená)

General explanations of grammatical and orthographical phenomena (you may enter only the beginning of the word followed with *).

Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená)

V této kapitole je popsáno, jakým způsobem se tvoří přechýlené ženské podoby od příjmení s formou přídavného jména. Kromě těchto přechýlených podob si žena může podle platného znění matričního zákona zvolit i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci).

Příjmení s formou přídavného jména tvrdého (vzor „mladý“)

Domácí příjmení

Příjmení, která jsou tvaroslovně přídavná jména tvrdá, tvoří ženské podoby podle vzoru „mladý“: Bílý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bílá, Malý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malá atd.

Slovanská příjmení

Slovanská příjmení s formou přídavného jména zakončená na ‑y, ‑i, ‑oj, ‑yj, ‑ij tvoří v původním jazyce vlastní ženské podoby, např. Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kowalska, Borkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Borkovskaja. V českých textech tato jména buď přechylujeme podle české mluvnice, tj. podle vzoru „mladý“ (Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kowalská, Borkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Borkovská), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Múdry –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Múdrá i Múdra, Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kowalská i Kowalska, Zlatarski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zlatarská i Zlatarska, Tolstoj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Tolstá i Tolstaja, Bělyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bělá i Bělaja, Čajkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čajkovská i Čajkovskaja, Oganovskyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Oganovská i Oganovska. Při skloňování těchto ženských příjmení lze také u původních přechýlených podob použít tvary přechýlené podle české mluvnice, např. Kowalská/Kowalska –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Kowalské, Bělá/Bělaja –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Bělé (skloňování typu Kowalska –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. *Kowalske není náležité).

Pokud je u potomků slovanských národů žijících v zahraničí adjektivní povaha příjmení zastřená, např. je pozměněna jeho výslovnost, je možné tato jména přechylovat i jako substantivní příjmení zakončená na ‑y/‑i: Starsy (původně ze jména Starší) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Starsyová.

Příjmení typu Malých

Příjmení s formou 2. p. mn. č. zakončená na ‑ých nepřechylujeme, pokud je jejich adjektivní původ živě pociťován: pan Malých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Malých, pan Černých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Černých.

Méně průhledná jména na ‑ých nebo příjmení jinoslovanského původu zakončená na ‑ych/‑ich, ‑ech, ‑iech se buď přechylují, nebo zůstávají (v souladu s rodinnou zvyklostí) nepřechýlená: Šerých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Šerýchová, častěji Šerých; Múdrych –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Múdrychová i Múdrych, Bessmertnych –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bessmertnychová i Bessmertnych, Dolgich –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dolgichová i Dolgich, Miškech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Miškechová i Miškech, Balažoviech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Balažoviechová i Balažoviech.

Příjmení nejasného původu zakončená na ‑ý

Je‑li příjmení na ‑ý nejasného původu, tvoří se ženské podoby buď podle vzoru „mladý“, nebo pomocí přípony ‑ová, která se připojuje k plné, popř. zkrácené podobě mužského příjmení: Balý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Balá i Balýová, popř. Balová; Nesý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nesá i Nesýová, popř. Nesová; Kubý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kubá i Kubýová, popř. Kubová.

Příjmení s formou přídavného jména měkkého (vzor „jarní“)

Příjmení, která jsou tvaroslovně přídavná jména měkká (zakončená na ‑í), mají ženskou podobu v 1. p. shodnou s mužskou: pan Hořejší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Hořejší, pan Dolejší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Dolejší.

U jinoslovanských příjmení na ‑ij jsou ženské podoby zakončeny na ‑í: Golubničij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Golubničí.

Příjmení zakončená na ‑í typu Krejčí, Kočí viz Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Svobodová).

Příjmení s formou přídavného jména přivlastňovacího

Domácí příjmení

Příjmení zakončená na ‑ův, ‑ůj (podoby na ‑ůj jsou nářečního původu) zůstávají zpravidla nepřechýlená, řidčeji se –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v závislosti na rodinné tradici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přechylují. Jména na ‑ův připojují přechylovací příponu ke zkrácenému základu, příjmení na ‑ůj k základu plnému: Jakubův –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jakubův, popř. Jakubová, Fojtův –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Fojtův, popř. Fojtová; Petrůj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petrůj i Petrůjová, Vaškůj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vaškůj i Vaškůjová.

Slovanská příjmení

Slovanská příjmení zakončená na ‑ov, ‑ev, ‑in, která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, např. Malcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malceva. V českých textech tato jména buď přechylujeme pomocí přípony ‑ová (Malcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malcevová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce (srov. bod 1.2): Mladenov –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mladenovová i Mladenova, Zajcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zajcevová i Zajceva, Voronin –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Voroninová i Voronina. Podoby typu *Mladenová (od Mladenov), *Zubová (od Zubov) jsou utvořeny nenáležitě, odpovídaly by mužským jménům Mladen a Zub. Při skloňování těchto ženských příjmení lze také u původních přechýlených podob použít tvary přechýlené podle české mluvnice, např. Mladenovová/Mladenova –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Mladenovové, Voroninová/Voronina –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Voroninové.

U slovenských příjmení zakončených na ‑je, ‑ove (původně jde o nářeční podoby přídavných jmen přivlastňovacích) se přípona ‑ová připojuje k základu zkrácenému o koncovou samohlásku nebo tato příjmení zůstávají (v souladu s rodinnou tradicí) nepřechýlená. U slovenských příjmení na ‑ovie je ženská podoba totožná s mužskou: Miškeje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Miškejová i Miškeje, Adamove –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Adamová i Adamove; pan Matejovie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Matejovie.

Main page About (in Czech) Help (in Czech) Česká verze