Tvarosloví – slovesa → Slovesa vzorů „mazat“, „brát“, „krýt“, „kupovat“ (mažu – maži, ořu – orám, kryjí – kryjou)
General explanations of grammatical and orthographical phenomena (you may enter only the beginning of the word followed with *).
Slovesa vzorů „mazat“, „brát“, „krýt“, „kupovat“ (mažu – maži, ořu – orám, kryjí – kryjou)
Slovesa vzorů „mazat“ a „brát“
Ke vzoru „mazat“ náleží nepočetná skupina sloves, která se od ostatních sloves 1. slovesné třídy liší ve tvarech 1. os. j. č. a 3. os. mn. č. U sloves zakončených v kmeni na ‑š, ‑ž, ‑č se někdy užívají ve velké části případů zastarávající, příp. poněkud knižní koncovky ‑i a ‑í: Také já pláči a směji se. Táži se sám sebe, je‑li to možné. Je oděná tak, jak káží mravy. Právě píši druhý díl článku o urbanizaci vesnice. Dokáži pochopit vznášené argumenty. Industrializované země káží o ctnostech svobodného obchodu. Uváži svého koně a pak ho vyhřebelcuji. V současné češtině jsou neutrální koncovky ‑u a ‑ou: Potichu pláču a polykám slzy. Dvacet pět let kážou, že soudný den je přede dveřmi. Přejatá slova ve své práci píšu v cizojazyčné podobě. Kvetoucí rostliny dokážou navodit pohodu. Češu třešně vestoje. V lepším případě lidé psa uvážou u plotu útulku.
Tvary sloves vzorů „mazat“ a „brát“, které jsou tvořené od kmene minulého, jsou podobné tvarům 5. slovesné třídy (srov. mazat – dělat, mazal – dělal), a připodobnění obou typů proto často proniká i do tvarů přítomných (kouše/kousá, oře/orá, sype/sypá apod.): Pes, který štěká, nekouše. Každá liška kousá, dokud může. Lid, jenž oře, má také vlastnit půdu. Odešel tam, kde rolník orá pole a drtí hroudy. Do malé porcelánové konvičky se nasype čaj. Sem tam stát bezdomovcům nasypá ze společného měšce, aby se mohli najíst a měli kde přespat.
Tvary rozkazovacího způsobu sloves vzorů „mazat“ a „brát“ (zahrab – zahrabej)
Pronikání tvarů 5. slovesné třídy ke slovesům vzorů „brát“ a „mazat“ (viz výše) není rovnoměrné, u některých sloves se drží spíše tradiční tvary podle vzorů „brát“ a „mazat“: hrabat, lámat, šlapat, plakat aj. U takových sloves je to zpravidla právě jen tvar rozkazovacího způsobu, v němž se mohou uplatnit i tvary podle vzoru „dělá“: rozplač se i rozplakej se, nelam i nelámej, nešlap i nešlapej, zahrab i zahrabej apod.
Slovesa vzoru „krýt“
Základem skupiny sloves časovaných podle vzoru „krýt“ jsou starobylá stylově neutrální slovesa, jako např. pít, mýt a obout. Se slovesy typu „mazat“ mají společný výskyt dvojích koncovek v 1. os. j. č. a 3. os. mn. č., jen jejich stylové zabarvení je odlišné. U vzoru „krýt“ jsou koncovky ‑i a ‑í neutrální, koncovky ‑u a ‑ou považujeme za hovorové: Denně se myji mořskou houbou. Dozvěděl se, že myju v restauraci nádobí.
U sloves řazených k typu „krýt“ také pozorujeme opačný proces než u sloves typu „mazat“, tj. odklon od tvarů 5. slovesné třídy. Se silně knižními tvary jako vlá, hrá apod. se dnes již běžně nesetkáváme, nahradily je tvary vlaje, hraje apod.: Praporec Boží vlá spuštěný do půli stožáru. Viděl, jak za ní vlaje hříva černých vlasů. Vítr hrá v zelených klasech. Zdálo se mi, že hraje opravdu krásně. Totéž platí i pro tvary rozkazovacího způsobu: Hrej v kostky stále znovu. Pojď sem a hezky si hraj.
I slovesa typu „krýt“ vykazují podobnost se slovesy 5. třídy. V ojedinělých případech existují vedle sebe oba typy tvarů: kout – kuje vedle kovat – ková.
Slovesa vzoru „kupovat“
Slovesa typu „kupovat“ představují velmi živý typ, náleží k němu mnoho původních domácích sloves (např. děkovat) a zařazují se sem i slovesa nově přejímaná (např. skenovat). Je to typ velmi pravidelně tvořený, prakticky bez tvarových odchylek. Stejně jako u předchozího typu lze i u typu „kupovat“ v 1. os. j. č. a 3. os. mn. č. užít dva stylově rozlišené soubory koncovek: neutrální ‑i a ‑í vedle hovorových ‑u a ‑ou. Oproti typu „krýt“ je pozice neutrálních koncovek ‑i a ‑í poněkud posílena tím, že umožňují lépe naznačit stavbu tvaru slova. Opakují‑li se totiž podobné hlásky ve třech slabikách následujících bezprostředně po sobě: ku-pu-ju, je koncovka méně patrná.