Skloňování obecných jmen → Skloňování ženských jmen kolísajících mezi vzory „píseň“ a „kost“

General explanations of grammatical and orthographical phenomena (you may enter only the beginning of the word followed with *).

Skloňování ženských jmen kolísajících mezi vzory „píseň“ a „kost“

Obecné poučení
Přehled skloňování některých slov

Obecné poučení

Řada podstatných jmen rodu ženského (zakončených v 1. p. j. č. na souhlásku) kolísá mezi starším vzorem „kost“ a novějším vzorem „píseň“. Ve 2. p. j. č. a v 1., 3., 4., 5., 6. a 7. p. mn. č. se tak můžeme často setkat s dvojími koncovkami, tj. jak podle vzoru „kost“, tak podle vzoru „píseň“, případně některé pády mají koncovky jen podle vzoru „píseň“, jiné pády jen podle vzoru „kost“. Tento současný pohyb podstatných jmen rodu ženského ukazuje následující tabulka:

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č.	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
A	‑i	‑i	‑em	‑ech	‑mi
A	vzor „kost“: jména na ‑ost; dále např. část, srst, bolest, řeč, věc; mn. č. děti
B	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ech / ‑ích	‑mi
B	např. pěst, past, mast, lest, pelest, propust, oběť, zeď, paměť
C	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ech / ‑ích	‑emi
C	např. moc, nemoc, pomoc, velmoc
D	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑mi
D	např. myš, veš, hruď, měď, pleť, směs, smrt, step
E	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑emi
E	např. lež, noc, mosaz, rez, ves, mysl, sůl
F	‑i / ‑ě(e)	‑i / ‑ě(e)	‑ím	‑ích	‑ě(e)mi
F	např. žluč, moč, modř, čeleď, kapraď, záď, žerď, čtvrť, drť, huť, nit, pečeť, závrať, ocel
G	‑i / ‑ě(e)	‑i / ‑ě(e)	‑ím	‑ích	‑ě(e)mi / ‑mi
G	např. loď, suť
H	‑ě(e)	‑ě(e)	‑ím	‑ích	‑ě(e)mi
H	vzor „píseň“, např. dlaň, krůpěj, křeč, láhev, obec, stáj

Přechod podstatných jmen od skloňování podle vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ je dosud neukončený a nerovnoměrný, jak pokud jde o jednotlivá slova, tak o jejich pádové tvary. Právě proto, že se jedná o velice dlouhodobý vývojový pohyb v českém tvarosloví (započal již ve staré češtině), který se týká poměrně velké skupiny slov, je obtížné zachytit v kodifikačních příručkách jeho současné stadium a každé rozčlenění, které tyto příručky přinášejí, je třeba chápat podmíněně.

Je proto těžké dát jazykovým uživatelům jednoznačné a dostatečně obecné doporučení, jak slova přecházející od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ skloňovat. Chceme‑li, aby naše vyjadřování bylo v souladu se současnou normou, řiďme se tím, co je uvedeno v základních příručkách. Ale setkáme‑li se v textech s určitými odchylkami svědčícími o příklonu slov k vzoru „píseň“, nepovažujme je nutně za chybu, nýbrž za jeden z projevů dalšího vývoje češtiny.

Přehled skloňování některých slov

V následujících tabulkách řadíme slova abecedně, varianty uvádíme podle PČP 1999, na prvním místě je častější varianta –⁠⁠⁠⁠ podle výskytu v ČNK.

Jména zakončená na ‑c

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č.	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
moc	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ích / ‑ech	‑emi
nemoc	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ech / ‑ích	‑emi
noc	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑emi
pomoc	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ech / ‑ích	‑emi
pravomoc	‑i / ‑e	‑i / ‑e	‑em / ‑ím	‑ích / ‑ech	‑emi
velmoc	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ích / ‑ech	‑emi

Jména zakončená na ‑st

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č.	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
lest	lsti	lsti	lstím / lstem	lstích / lstech	lstmi
mast	‑i	‑i	‑ím / ‑em	‑ích / ‑ech	‑mi
past	‑i	‑i	‑ím / ‑em	‑ích / ‑ech	‑mi
pelest	‑i	‑i	‑ím / ‑em	‑ech / ‑ích	‑mi
pěst	‑i	‑i	‑ím / ‑em	‑ích / ‑ech	‑mi
plst	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ech / ‑ích	‑mi
propust	‑i	‑i	‑em / ‑ím	‑ích / ‑ech	‑mi

Jména zakončená na ‑ť, ‑ď

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
čeleď	‑di / ‑dě	‑di / ‑dě	‑dím	‑dích	‑děmi
čtvrť / čtvrt	‑tě / ‑ti	‑ti / ‑tě	‑tím	‑tích	‑těmi
huť	‑tě / ‑ti	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
chuť	‑ti / ‑tě	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
kapraď	‑dě / ‑di	‑dě / ‑di	‑dím	‑dích	‑děmi
loď	‑di / ‑dě	‑dě / ‑di	‑dím	‑dích	‑děmi / ‑ďmi
měď	‑di	‑di	‑dím	‑dích	‑ďmi
nit	‑tě / ‑ti	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
oběť	‑ti	‑ti	‑tem / ‑tím	‑tech / ‑tích	‑ťmi
odpověď	‑di	‑di	‑dím	‑dích	‑ďmi / ‑dmi
paměť	‑ti	‑ti	‑tem / ‑tím	‑tech / ‑tích	‑tmi / ‑ťmi
pečeť	‑ti / ‑tě	‑ti / ‑tě	‑tím	‑tích	‑těmi
pleť	‑ti	‑ti	‑tím	‑tích	‑ťmi
pouť	‑ti / ‑tě	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
spleť	‑ti	‑ti	‑tím	‑tích	‑ťmi
stať	‑ti / ‑tě	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
suť	‑ti / ‑tě	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi / ‑ťmi
šeď	‑di	‑di	‑dím	‑dích	‑ďmi
trať	‑ti / ‑tě	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
záď	‑di / ‑dě	‑di / ‑dě	‑dím	‑dích	‑děmi
závěť	‑ti	‑ti	‑tím	‑tích	‑ťmi / ‑tmi
závrať	‑tě / ‑ti	‑tě / ‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi
zeď	zdi	zdi	zdem / zdím	zdech / zdích	zdmi
změť	‑ti	‑ti	‑tím	‑tích	‑ťmi
žerď	‑di / ‑dě	‑dě / ‑di	‑dím	‑dích	‑děmi
žluť	‑ti	‑ti	‑tím	‑tích	‑těmi

Jména zakončená na ‑s, ‑š, ‑z, ‑ž

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č.	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
lež	lži	lži	lžím	lžích	lžemi
mosaz	‑i	‑i	‑ím	‑ích	mosazemi
myš	‑i	‑i	‑ím	‑ích	myšmi
směs	‑i	‑i	‑ím	‑ích	směsmi
ves	‑i	‑i	‑ím	‑ích	vsemi
veš	‑i	‑i	‑ím	‑ích	vešmi

Jména zakončená na ‑l

	2. p. j. č.	1., 4., 5. p. mn. č.	3. p. mn. č.	6. p. mn. č.	7. p. mn. č.
běl	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑emi
mysl	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑emi
sůl	‑i	‑i	‑ím	‑ích	‑emi