Tři tečky

Tři tečky (…) –⁠⁠⁠⁠⁠ též „výpustka“ či „trojtečka“ (jedná se totiž o jeden znak, nikoli tři samostatné tečky) –⁠⁠⁠⁠⁠ obecně označují vynechání určité části textu, přerývanou nebo nedokončenou řeč.

Za třemi tečkami často následují další interpunkční znaménka, která se za tři tečky připojují bez mezery (např. „Jestli si to nepřečteš, tak…(,)“ výhružně pravil Pepa.) –⁠⁠⁠⁠⁠ nikdy se však nepřipojuje další tečka (nikoli tedy čtyři tečky vedle sebe).

V souvislosti s třemi tečkami vyžaduje zvláštní pozornost psaní mezer. Doporučujeme zacházet se třemi tečkami jako s jakýmkoli jiným interpunkčním znaménkem: Tři tečky před slovem oddělovat mezerou, protože i po ostatních interpunkčních znaménkách následuje mezera, tři tečky následující za slovem připojovat bez mezery (např. … slovesa nedokonavá, která vyjadřují…). Na začátku věty, řádku nebo odstavce lze mezeru po třech tečkách vypouštět, pokud je řešení v celém textu jednotné.

Při psaní výčtů používáme tří teček k naznačení vynechaných položek (viz Psaní výčtů). Po čárce před třemi tečkami píšeme mezeru, neboť by mezera patřila i před vynechanou položku. Za třemi tečkami před navazujícím interpunkčním znaménkem mezeru neděláme, stejně jako bychom ji nedělali, pokud by místo tří teček ve výčtu stálo jakékoli slovo (např. Koupil rohlíky, chleba, máslo, paštiku, …, prostě všechno, co potřeboval.). Pokud je z kontextu zřejmé, zda tři tečky naznačují nedokončenou položku výčtu, nebo několik vynechaných položek, lze z důvodu interpunkční úspornosti připojit tři tečky i za poslední vyjmenovanou položku výčtu. V takovém případě se čárka za třemi tečkami již nepíše: Koupil rohlíky, chleba, máslo, paštiku… prostě všechno, co potřeboval.

Vyjadřujeme‑li třemi tečkami vypuštění několika vět ze souvislého textu, musíme výpustku oddělit mezerami z obou stran, a to z důvodu zřetelnosti (kdybychom napsali tři tečky za větu nebo její část bez mezery, nebylo by jasné, zda nejde jen o nedokončenou větu). V takových případech je vhodné výpustku vložit do závorek, např. Žil byl jeden mládenec a jmenoval se František. Jednou se rozhodl, že opustí rodný kraj a vydá se do světa. (…) A tak se Franta vrátil šťastně domů a oženil se s princeznou.

Kromě vypouštění částí citací tři tečky nepřispívají k jednoznačnému vyjadřování, a proto by jejich užívání v odborných a administrativních textech mělo být střídmé.

Chceme‑li tečkami znázornit vynechání znaků ve slovech, je možné použít více jednotlivých teček, např. známý sovětský kosmonaut G...... (Gagarin). Znak tři tečky se v tomto případě nepoužívá (viz Tečka).

Příklady:

• přerývaná řeč: „Víte… já bych… mohl bych… si tady u vás sednout… na chvíli…“,
• nedokončená řeč: Jestli nepřestaneš zlobit, tak…,
• neúplnost výčtu: Pořád jsme opakovali: jedna, dva, tři, …, deset, …, až do dvaceti.