Počítaný předmět po číslovkách

Počítaný předmět po celých číslech

Forma spojení číslovky a počítaného předmětu je dána původním slovnědruhovým charakterem číslovky. Podle Gebauerovy Historické mluvnice jazyka českého jsou číslovky jeden, dva, tři, čtyři svou povahou přídavná jména, tudíž se musí mluvnicky shodovat se jménem počítaného předmětu (jeden muž, jednoho muže, jednomu muži; dvě ženy, dvou žen, dvěma ženám; tři města, tří měst, třem městům…).

U ostatních základních číslovek, které jsou svou povahou podstatná jména, se jako základní prostředek vyjádření kvantovosti ustálil počítaný předmět ve 2. p. mn. č. (tzv. numerativ, genitiv numerativní: pět mužů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pěti mužů, tisíc žen –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tisíce žen, milion měst –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ milionu měst…).

Základní číslovky pro hodnoty 5–⁠⁠⁠⁠⁠⁠99 a rovněž neurčité číslovky kolik, několik, tolik vytvářejí s počítaným předmětem svébytné paradigma: v přímých pádech je řídícím členem shody číslovka, v nepřímých pádech počítaný předmět: 1., 4. p. pět mužů, žen, měst –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. pěti mužů, žen, měst –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 3. p. pěti mužům, ženám, městům –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 6. p. o pěti mužích, ženách, městech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 7. p. s pěti muži, ženami, městy.

Po složených číslovkách končících na jeden, dva, tři, čtyři jsou v 1. p. možné tvary: dvacet jeden žák i dvacet jedna žáků, dvacet dva/tři/čtyři žáci i žáků nebo jedenadvacet i jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet, čtyřiadvacet žáků. Mluvnická shoda mezi podmětem vyjádřeným jmennou skupinou, která obsahuje číslovky jeden, dva, tři, čtyři, a přísudkem se řídí tvarem podstatného jména v podmětu. Je‑li podstatné jméno v 1. p., nastupuje shoda podle posledního členu složené číslovky (dvacet jeden žák byl…, dvacet čtyři žáci byli…). Je‑li podstatné jméno ve 2. p., pak je přísudkové sloveso ve středním rodě j. č.: dvacet jedna žáků (i jedenadvacet nebo jednadvacet žáků) bylo…, dvacet čtyři žáků (i čtyřiadvacet žáků) bylo… Tvary 2. p. jsou běžnější a přirozenější.

Ve spojení číslovek sto, tisíc, milion, miliarda s počítaným předmětem je vedle 2. p. možná i shoda pádu počítaného předmětu s pádem číslovky: s třemi tisíci diváků/diváky, před třemi sty tisíci let/lety.

Číslovka sto se skloňuje podle vzoru „město“, ale ve spojení s počítaným předmětem někdy zůstává nesklonná, např. bez sto korun, ke sto korunám, o sto korunách, se sto korunami (vedle pravidelně skloňovaných tvarů bez sta korun, ke stu korun/korunám, o stu korun/korunách, se stem korun), k dvě stě lidem, o dvě stě lidech (vedle pravidelně skloňovaných tvarů k dvěma stům lidem/lidí, o dvou stech lidech/lidí). Je‑li číslovka sto ve spojení s jinou číslovkou, která po ní následuje, zpravidla se neskloňuje, např. ve sto dvaceti případech, po sto padesáti letech.

Ve spojení číslovek úhrnných (např. patero, desatero, několikero) s počítaným předmětem je buď pád vyjádřen číslovkou a počítaný předmět zůstává ve 2. p. mn. č. (bez patera ponožek, o pateru ponožek, s paterem ponožek), nebo je tvar číslovky ustrnulý a roli vyjádření pádu přebírá počítaný předmět (bez patero ponožek, o patero ponožkách, s patero ponožkami).

Počítaný předmět po desetinných číslech

Shoda počítaného předmětu po desetinných číslech se řídí podle desetin, setin atd., tvar počítaného předmětu je proto ve 2. p. j. č.: 0,2 metru, 0,5 metru, 1,1 metru, po 1,2 metru, 2,2 metru (do 2,2 metru, skočit 2,2 metru), 2,36 litru, do 3,5 tuny, 10,548 milionu, 14,25 sekundy. O čtení desetinných čísel viz Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla.

V textech pracovního charakteru (např. vystoupení na poradě, referáty obsahující statistické údaje atd.) se často objevuje počítaný předmět po desetinných číslech také ve tvaru 2. p. mn. č. nebo se zde uplatňuje pádová shoda podle číslovky nacházející se za desetinnou čárkou: 0,2 metrů/metry, 0,5 metrů, 1,1 metrů/metr, 2,2 metrů/metry (do 2,2 metrů, skočit 2,2 metrů/metry), 2,36 litrů/litry, do 3,5 tun, 10,548 milionů, 14,25 sekund (čteme např. nula/žádná celá dva metrů/metry, do dvou celých dvou metrů atd.). Oba způsoby lze u stylově nižších útvarů tolerovat, v kultivovaných projevech bychom však radili se jim vyhnout.

O shodě ve větách s číselným výrazem v podmětu viz Složitější případy shody přísudku s podmětem.