Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č.

Podstatná jména středního rodu, která končí v 1. p. j. č. na ‑go, ‑ho, ‑cho, ‑ko, nemají v 6. p. mn. č. koncovku ‑ech (jako měst-ech), nýbrž pravidelně koncovku ‑ách a některá mají vedle toho též variantní koncovku ‑ích.

Podstatná jména slovotvorně zdrobnělá

Jen koncovku ‑ách mají podstatná jména slovotvorně zdrobnělá, včetně takových, která už původní zdrobňující význam ztratila. Jsou to početná jména končící na ‑ko, ‑čko, ‑tko, např. očko, slunko, sluníčko, slunéčko, jadérko, jadýrko, jezírko, kolečko, želízko, lůžko, městečko, děťátko, políčko, divadélko, tričko, děvčátko, dřívko, tlačítko, razítko, sluchátko, sedátko, ukazovátko, kružítko, zvířátko aj.

Podstatná jména zakončená na ‑isko

Variantní koncovka ‑ích/‑ách je u podstatných jmen na ‑isko; koncovka ‑ích převažuje u podstatných jmen středisko, stanovisko, hledisko, východisko, letovisko, ohnisko, naopak u některých jiných výrazně převažuje koncovka ‑ách, např. strniskách, vřesoviskách. Koncovka ‑ách je u slovotvorně zveličelých jmen: ušiskách, zubiskách.

Podstatná jména zakončená na ‑kum

U přejatých odborných termínů, které končí v 1. p. j. č. na ‑kum a v 1. p. mn. č. na ‑ka, se v psané spisovné češtině užívá varianty na ‑ách: o antibiotikách, narkotikách, afrodiziakách, analgetikách, která nevyžaduje alternaci k > c. Pouze podoby na ‑ách uvádí SSČ i novější ASSČ.

Poznámky k jednotlivým podstatným jménům

Výlučně koncovka ‑ách je u slov lýtko, děcko, u pomnožných vrátka, dvířka, dále u jho, roucho, tango, mango, sucho, blaho, víko, echo, embargo, largo, jericho (botanický název). Kolísání je u podstatného jména jablko: vedle převažujícího o jablkách máme i o jablcích, podobně vojskách i vojscích, naopak u přejatého riziko převažuje o rizicích.