Peněžní částky, značky měn

Značku měny lze uvádět za peněžní částkou, popř. i před ní. Číslo a značku oddělujeme mezerou: 100 Kč = sto korun českých, 2 000 000 Kč = dva miliony korun českých (viz Značky, čísla a číslice). Pokud mezi číslem a značkou mezera není, čteme složený výraz jako přídavné jméno: 100Kč = stokorunový (viz Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)).

Částky a značky měn píšeme na stejném řádku, trojice číselných řádů oddělujeme mezerou (viz Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci). Skupiny tří číslic lze v textech administrativní povahy oddělovat místo mezery tečkou, např. cena pozemku je 2 000 000 Kč (lze i 2.000.000 Kč), poplatky se zvýšily o 1 805,50 Kč (lze i 1.805,50 Kč).

V běžném textu je u celých čísel uvádění pomlčky po desetinné čárce nadbytečné a nevhodné. Místo Kč 500,–⁠ či 500,–⁠ Kč doporučujeme psát 500 Kč.

Jestliže se v sestavách uvádějí i desetinné hodnoty (např. haléře), za celými částkami se píšou nuly, aby byl počet desetinných míst u jednotlivých částek shodný: 500,00 Kč.

Měnové jednotky v textu buď vypisujeme slovem, např. účtujeme 500 korun českých, eur (slovo euro se skloňuje zcela pravidelně podle vzoru „město“), dolarů, liber, jenů, nebo používáme značky měn, a to písmenné: Kč (= koruna česká), zł (= zlotý), Ft (= forint) či značky z písmen různě upravených: € (= euro), $ (= dolar), £ (= libra), ¥ (= jen) atd. Mezinárodní třípísmenné kódy (CZK, PLN, HUF, EUR, USD, GBP, JPY apod.) se obvykle používají pouze v bankovní praxi a v korespondenci se zahraničím.

V textu se značky měn obvykle užívají ve spojení s konkrétní číselnou hodnotou, přičemž po číslovce čteme značky ve tvaru 2. pádu nebo uplatňujeme shodu podle posledního členu číslovky, např. účtujeme Vám 2 583 Kč (slovy: dva tisíce pět set osmdesát tři korun českých nebo dva tisíce pět set osmdesát tři koruny české) –⁠ viz kap. Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla a Počítaný předmět po číslovkách.