Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Přechylování víceslovných příjmení

Přechylování víceslovných příjmení

Při užívání ženských příjmení (přechýlených, popř. nepřechýlených) je třeba lišit dva základní typy situací: 1. úřední komunikaci, tj. zápis ženských příjmení do matriky, jejich uvádění v dokladech, ve smlouvách apod.; 2. komunikaci neúřední, např. užívání ženských příjmení v médiích. Pro úřední komunikaci platí závazné předpisy, pro jiné projevy striktní pravidla stanovena nejsou – doporučujeme řídit se v nich zásadami uvedenými v této příručce (viz též Přechylování).

Víceslovná příjmení (resp. jejich části, viz níže) v českých textech zpravidla přechylujeme. U všech příjmení cizího původu zakončených v psané podobě na samohlásku nebo dvojhlásku (např. -eu, -au, -ei aj.) je možné do matriky zapsat jejich ženskou variantu i v podobě nepřechýlené, v přehledu jednotlivých typů víceslovných příjmení jsou proto v daných případech uváděny i nepřechýlené podoby. Ve veřejné (neúřední) komunikaci se však i tato jména doporučují přechylovat.

Pokud jsou k tomu splněny zákonné podmínky (viz Přechylování), lze jakékoli ženské příjmení matričně zapsat i v podobě nepřechýlené.

V následujícím přehledu vycházíme z knihy M. Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině (AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008) a ze současného úzu.

Jména obsahující předložku, člen, spojku či jiný podobný výraz

Jedná se o příjmení, jimž předchází předložka, člen, spojka apod. (psané s malým i velkým písmenem), popř. více těchto výrazů, které mohou být spojeny i v jedno slovo: dalla, de, del, di, dos, el, la, le, Mc, van, von, O’, ben, bin, y. Přípona -o se připojuje k příjmení podle jeho zakončení stejně jako u jmen jednoslovných, příjmení zakončená v psané podobě na samohlásku lze matričně zapsat i v podobě nepřechýlené: McCormickMcCormicková, van der Schaarvan der Schaarová, Dalla Porta – Dalla Portová/PortaováDalla Porta, del Río – del Ríovádel Río, La Mettrie – La MettrieováLa Mettrie.

Pokud je základové příjmení rozvíjeno pomocí předložky dalším příjmením, přechylujeme pouze první část příjmení: Gómez de Avellaneda – Gómezová de Avellaneda, Cagniard de la Tour – Cagniardová de la Tour, Tschermak von Seysenegg – Tschermaková von Seysenegg.

U španělských zdvojených příjmení obsahujících slučovací spojku y lze vzhledem k jejich neprůhlednosti pro mnohé české mluvčí přechylovat buď první, nebo druhou část příjmení, popř. obě: Pijoan y Soteras – Pijoanová y Soteras, Pijoan y SoterasováPijoanová y Soterasová.

Zdvojená příjmení psaná se spojovníkem

Jedná se buď o příjmení cizího původu, nebo domácí příjmení, které lze v současné době zdědit po rodičích, popř. může být prohlášeno za společné při uzavření manželství, jestliže jej jeden ze snoubenců zdědil po rodičích. V minulosti se u nás takto zapisovala ženská příjmení vzniklá po sňatku připojením rodného příjmení k společnému příjmení po manželovi (např. Otýlie Sklenářová-Malá), v současné době se nově vzniklá příjmení tohoto typu podle výkladu Ministerstva vnitra k ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 94/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 70 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb. zapisují bez spojovníku, např. Eva Dvořáková Novotná.

Pokud je nositelkou příjmení Češka a jsou-li obě jeho složky slovanského původu, obvykle přechylujeme obě složky, lze však u nich tolerovat (v souladu s rodinnou tradicí) i podobu s první částí nepřechýlenou. Oba způsoby přechylování jsou možné také u zdvojených příjmení s jednou složkou neslovanského původu. Jsou-li obě části neslovanského původu, přechylujeme obvykle pouze druhou část příjmení, příp. v závislosti na rodinné tradici i obě složky: Bucha-Hajný – Buchová-Hajná, popř. Bucha-Hajná, Skopal-Horák – Skopalová-Horáková, popř. Skopal-Horáková, Przybylko-Potocki – Przybylková-Potocká, popř. Przybylko-Potocká; Knop-Kostka – Knopová-KostkováKnop-Kostková, Willmann-Grabowski – Willmannová-GrabowskáWillmann-Grabowská, popř. Willmann-Grabowski; Schwarz-Bart – Schwarz-Bartová, popř. Schwarzová-Bartová, Štorch-Marien – Štorch-Marienová, popř. Štorchová-Marienová.

Podrobněji viz M. Knappová: Naše a cizí příjmení v současné češtině, AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008.

Víceslovná příjmení psaná bez spojovníku

Příjmení domácího původu

Po sňatku může žena užívat příjmení složené ze společného příjmení po manželovi a svého rodného příjmení, které se uvádí na druhém místě. Tato složená příjmení se dnes na rozdíl od dřívější praxe zapisují bez spojovníku (podle výkladu Ministerstva vnitra k ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 94/1963 Sb. ve znění pozdějších předpisů a § 70 odst. 1 zák. č. 301/2000 Sb.), psaní se spojovníkem se zachovává jen u dříve vzniklých příjmení tohoto typu. Společné příjmení se přechyluje, při splnění zákonných podmínek lze použít i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování). Pokud žena užívala rodné příjmení nepřechýlené, lze jej po svatbě zapsat v podobě přechýlené i nepřechýlené: Karel Novák + Jana Svobodová – Jana Nováková Svobodová; Martin Černý + Petra Hořejší – Petra Černá Hořejší; Michal Novotný + Kateřina Filipi – Kateřina Novotná FilipiKateřina Novotná Filipiová.

Bez spojovníku se píšou i složená mužská příjmení vzniklá přijetím rodného příjmení manželky: Karel Novák + Jana Svobodová – Karel Svoboda Novák.

Pokud žena složené příjmení psané bez spojovníku zdědí nebo jej po sňatku přijme od manžela, přechylují se obě jeho složky: Karel Novák Svoboda + Jana Horáková – Jana Nováková Svobodová.

Cizí příjmení

Jedná se převážně o španělská příjmení složená z dědičného příjmení po otci a po matce. U ženských příjmení tohoto typu v češtině přechylujeme buď obě části, nebo pouze druhou, popř. je možné příjmení cizinek ponechat nepřechýlené: Camila Molina Morejon – Camila Molinová/Molinaová Morejonová nebo Molina Morejonová, resp. Molina Morejon; Lygia Gonzáles Telles – Lygia Gonzálesová Tellesová nebo Gonzáles Tellesová, resp. Gonzáles Telles.

Pokud je druhá část příjmení zakončena na samohlásku, a tedy ji lze ponechat nepřechýlenou, doporučuje se v takovém případě přechýlení první části příjmení: Regina Viadel Arboreda – Regina Viadelová Arboredová/Arboredaová nebo Regina Viadelová Arboreda, resp. Regina Viadel Arboreda.

Obdobně se postupuje i u sňatků cizinců, kteří mají dvojčlenné příjmení, s Češkami, pokud si jako společné zvolí obě složky ženichova příjmení: Claudio Morales Morejon + Eva Horáková – Eva Moralesová Morejonová nebo Morales Morejonová, resp. Morales Morejon; José Cruz Azares + Jana Nováková – Jana Cruzová Azaresová nebo Cruz Azaresová, resp. Cruz Azares; Steven Flight Edwards + Dana Martínková – Dana Flightová Edwardsová nebo Flight Edwardsová, resp. Flight Edwards.

Vedle toho lze jako společné přijmout jen jednu část ženichova složeného příjmení, u španělských jmen ženichovo dědičné příjmení po otci: Braulio Morales Morejon + Eva Dvořáková – Eva Moralesová, resp. Morales.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version