Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Při užívání ženských příjmení (přechýlených, popř. nepřechýlených) je třeba lišit dva základní typy situací: 1. úřední komunikaci, tj. zápis ženských příjmení do matriky, jejich uvádění v dokladech, ve smlouvách apod.; 2. komunikaci neúřední, např. užívání ženských příjmení v médiích. Pro úřední komunikaci platí závazné předpisy, pro jiné projevy striktní pravidla stanovena nejsou – doporučujeme řídit se v nich zásadami uvedenými v této příručce (viz též Přechylování).
Domácí i cizí příjmení s formou podstatného jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku v českých textech zpravidla přechylujeme, a to pomocí přípony -ová, např. Novák – Nováková, Kubiš – Kubišová, Týc – Týcová, White – Whiteová, Münnich – Münnichová, Solovič – Solovičová, Kostas – Kostasová atd.
U mnoha cizích a některých domácích příjmení může být obtížné stanovení základu, k němuž se přípona připojuje. Zpravidla zde postupujeme obdobně jako při skloňování těchto jmen, tj. při přechylování vycházíme ze stejného základu (viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku).
U některých příjmení si konkurují podoby přechýlené od různých variant základu (např. Švec – Švecová i Ševcová), resp. podoby přechýlené a nepřechýlené. V takových případech bývá rozhodující rodinná tradice nositelky příjmení.
U všech příjmení cizího původu zakončených v psané podobě na samohlásku nebo dvojhlásku (např. -eu, -au, -ei aj.) je možné do matriky zapsat jejich ženskou variantu i v podobě nepřechýlené, v přehledu jednotlivých typů příjmení níže jsou proto v daných případech uváděny i nepřechýlené podoby. Ve veřejné (neúřední) komunikaci se však i u těchto jmen doporučuje užívat podoby přechýlené.
Pokud jsou k tomu splněny zákonné podmínky (viz Přechylování), lze jakékoli ženské příjmení matričně zapsat i v podobě nepřechýlené.
V následujícím přehledu tvoření ženských podob od jednotlivých typů příjmení podle jejich zakončení vycházíme z knihy M. Knappové Naše a cizí příjmení v současné češtině (AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008) a ze současného úzu.
Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné -e-, -o- či -a-
Pohybnou samohlásku (nejčastěji jde o -e-) při přechylování někdy vypouštíme, jindy zachováváme, a to podle stejných zásad jako při skloňování těchto jmen, viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku. Jde o příjmení zakončená na:
-ek: Štěpánek – Štěpánková, Machek – Machková; Vepřek – Vepřeková i Vepřková (podle rodinné tradice);
-el: Havel – Havlová, Pavel – Pavlová; Zavřel – Zavřelová, Chmel – Chmelová; Schlegel [šlégl] – Schleglová [šléglová] vs. Schlegel [šlégel] – Schlegelová [šlégelová] (u cizinců jen Schlegelová);
-er: u cizinců Winter – Winterová, Foster – Fosterová; u Čechů podle výslovnosti a rodinné tradice Winter [vintr] i [vinter] – Wintrová [vintrová] i Winterová [vinterová], Wolker [volkr] i [volker] – Wolkrová [volkrová] i Wolkerová [volkerová], Langer [langr] i [langer] – Langrová [langrová] i Langerová [langerová]; Vinkler [vinkler] – Vinklerová;
-ec: Švec – Švecová i Ševcová, Kadlec – Kadlecová, řidč. Kadlcová (podle rodinné tradice);
-eš: Beneš – Benešová, Mareš – Marešová, Rubeš – Rubešová; Aleš – Alešová i Alšová, Dobeš – Dobešová i Dobšová, Hrubeš – Hrubešová i Hrubšová (podle rodinné tradice);
-ol, -ok, -ak: Karol – Karlová i Karolová, Krušinok – Krušinková i Krušinoková, Dubak – Dubková i Dubaková (častější jsou podoby se zachovanou pohybnou samohláskou).
Příjmení zakončená na -ius
Polatinštělá příjmení zakončená na -ius se v závislosti na rodinné zvyklosti mohou přechylovat buď s vypuštěnou, nebo zachovanou koncovkou -us: Kramerius – Krameriová i Krameriusová, Mathesius – Mathesiová i Mathesiusová, Pistorius – Pistoriová i Pistoriusová.
Příjmení zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně
Cizí příjmení zakončená na -c [k]
Přestože lze při skloňování mužského jména místo -c- psát i -k- (Balzac – Balzaca i Balzaka), v přechýlených podobách -c- z důvodů snadnější identifikace výchozího příjmení vždy zachováváme: Balzac – Balzacová, Chirac – Chiracová.
Francouzská příjmení zakončená na -rd, -rt, -nd, -ns
Ve francouzských příjmeních zakončených v psané podobě na dvě souhlásky, z nichž druhá se nevyslovuje (-rd, -rt, -nd, -ns), se při přechylování stejně jako při jejich skloňování v psané podobě zachovávají obě koncová souhlásková písmena, ale ve výslovnosti lze druhou souhlásku vypustit: Baillard [bajár] – Baillardová [bajárová] i [bajárdová], Beaufort [bófór] – Beaufortová [bófórová] i [bófórtová], Chateaubriand [šatobriján] – Chateaubriandová [šatobrijánová] i [šatobrijándová], Desmoulins [demulén] – Desmoulinsová [demulénová] i [demulénsová].
Příjmení zakončená na nevyslovované -e
U francouzských a anglických příjmení zakončených v písmu na nevyslovované (tzv. němé) -e a ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku kromě -s se řídíme výslovností. Pokud němé -e neovlivňuje výslovnost předcházejících hlásek, lze jej při přechylování vypustit i ponechat. Jestliže koncové -e na výslovnost má vliv, při přechylování se nevypouští. Vzhledem k samohláskovému zakončení v psané podobě lze ženská příjmení zapsat do matriky i v nepřechýlené podobě (viz výše): Barrande [barant] – Barrandová, Barrandeová [barandová] i Barrande; Braque [brak] – Braquová, Braqueová i Braque; Peake [pík] – Peaková, Peakeová i Peake; Scribe [skrib] – Scribová, Scribeová i Scribe; Stone [stoun] – Stonová, Stoneová i Stone; Drake [drejk] – Drakeová i Drake; White [vajt] – Whiteová i White; Walpole [vólpoul] – Walpoleová i Walpole.
Příjmení tohoto typu zakončená ve výslovnosti na měkkou souhlásku nebo -s němé -e nevypouštějí: Labiche [labiš] – Labicheová i Labiche, Laplace [laplas] – Laplaceová i Laplace, Coleridge [koulrič] – Coleridgeová i Coleridge, Montaigne [monteň] – Montaigneová i Montaigne, Budge [bač] – Budgeová i Budge.
Francouzská příjmení zakončená na nevyslovované -es
Nevyslovované -es ve francouzských příjmeních při přechylování v psané podobě zachováváme, ženské příjmení pak lze číst dvěma způsoby: Jammes [žam] – Jammesová [žamesová] i [žamová].
Příjmení zakončená na nevyslovované -i, -y
V cizích příjmeních zakončených na nevyslovované -i nebo -y, které má vliv na výslovnost (např. v maďarštině -ly [j], -gy [ď], -ny [ň], v rumunštině aj. -ci [č]), se koncové -i/-y při přechylování zachovává. Matričně je možné zapsat ženská příjmení i nepřechýlená: Arany [araň] – Aranyová [araňová] i Arany, Nagy [naď] – Nagyová [naďová] i Nagy, Király [kiráj] – Királyová [kirájová] i Király, Popovici [popovič] – Popoviciová [popovičová] i Popovici.
Germánská příjmení zakončená na -y, -i, -eu
Nepřechýlené tvary ženských příjmení lze matričně zapsat i u germánských jmen zakončených na -y, -i [j] nebo -eu [-oj]: Grey – Greyová i Grey, May – Mayová i May, Blei – Bleiová i Blei, Bleibtreu – Bleibtreuová i Bleibtreu.