Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Slovesné a jmenné vazby

Díky něčemu

Díky vzdáváme obvykle za něco, co považujeme za žádoucí. I slovo díky v předložkových spojeních typu zkoušku jsem složil jen díky tvé pomoci by se patřilo užívat jen pro skutečnosti žádoucí, přínosné či chtěné: Díky Petrovu orientačnímu smyslu se z lesa nakonec dostali. Naše služba získala díky tvému zářnému příkladu ohromné renomé. Pilota zříceného letounu se podařilo najít díky ohni, který rozdělal.

Předložkové díky se však dnes často užívá i v kontextech, ve kterých by bylo náležité užít např. kvůli, tj. ve větách s uvedením skutečností zcela nežádoucích: *Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, kteří přišli o práci díky povodním. *Při jednom pokusu jsem díky ohni přišel o řasy, obočí a část vlasů. *Tehdejší letní olympiáda vstoupila do dějin díky vraždě jedenácti izraelských atletů. V takových kontextech bychom se měli vyjádřením s díky rozhodně vyhnout a užít formulaci s kvůli, vinou nebo zcela jinou konstrukci, např. Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, kteří přišli o práci kvůli povodním / vinou povodní. Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, které povodeň připravila o práci.

Diskutovat něco, zmínit něco

Vazby diskutovat něcozmínit něco mají řadu společných rysů: užívají se v současné češtině poměrně často, uživatelé jazyka jim věnují značnou pozornost a obvykle je hodnotí jako pokleslý novotvar, a to na pozadí běžnějších synonymních spojení diskutovat o něčem, zmínit se o něčem. Řada mluvčích přičítá užívání typů diskutovat něcozmínit něco „nežádoucímu, zhoubnému“ vlivu angličtiny.

Obě vazby jsou však zaznamenány už v PSJČ, který vycházel v letech 1935–1957. Nejde tedy o novotvar, spíše se uvedené vazby vracejí do užívání. Zamýšlíme-li se nad příčinou rozšiřování těchto vazeb v běžně mluveném jazyce, nemůžeme sice angličtinu zcela vyloučit, lze však uvažovat také o analogii s jinými „řečovými“ slovesy, která se váží s předmětem ve 4. p. (srov. říci/povědět/sdělit/oznámit něco). V úvahu je třeba vzít také fakt, že bezpředložkový 4. p. jako pád předmětu je v češtině již dlouho velmi progresivní a vítězí nad jinými vazbami, obzvláště vazbami s 2. p. Spojení typu: poslanci problém diskutovali v parlamentu, zmínit palčivý problém, zmínil jména kandidátů tedy nepovažujeme za chyby ani za závadné anglicismy.

Hlasovat něco, prohlasovat něco

Vazba se 4. p. se nověji šíří i u slovesa hlasovat: hlasovat zákon v této podobě nelze, nyní bychom hlasovali návrh B31 apod. Má však spíše slangovou, profesní povahu. Pro spisovné projevy doporučujeme kodifikovanou vazbu se 6. p.: hlasovat o zákonu/návrhu. Poměrně časté je dnes v profesní mluvě politiků a druhotně též v publicistice předponové prohlasovat (něco), např. poslanci prohlasovali změnu zákona.

Je to o tom

Vazby typu je to o tom, že…; umění je hlavně o komunikaci apod. se rozšířily v posledních několika letech, módní jsou zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce být o něčem je prakticky bezbřehý, tj. ‚cokoli by mohlo být o čemkoli‘, pro významovou šíři nelze ani přesně vymezit, kterým vazbám konkuruje, protože např. spojení život je o práci a zábavě může odpovídat různým vyjádřením, jako např. v životě je třeba (hlavně) pracovat a bavit se, (hlavní) náplní života jsou práce a zábava, nic než zábava a práce v životě není důležité apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, neměla by se však nadužívat, tj. užívat vždy a za každou cenu. Než vazbu je to o tom použijeme, je třeba pečlivě zhodnotit komunikační situaci.

Obchod(ovat) (s) něčím, obchodovat něco, obchod něčeho

U slovesa obchodovat a u podstatného jména obchod je v současné češtině možná jak vazba bez předložky, tak s předložkou: obchod pečivemobchod s pečivemobchodovat pečivemobchodovat s pečivem. Podoby s předložkou s jsou vývojově starší, pocházejí z dob podomního obchodu, kdy obchodníci docházeli se zbožím za svými zákazníky. Pro burzovní transakce, transakce s cennými papíry a nehmotnými komoditami apod. lze u slovesa obchodovat užít také vazbu se 4. p. bez předložky, např. obchodovat akcie na burze, obchodovat opce / dluhopisy / cenné papíry apod. Vazbu podstatného jména obchod s 2. p. (obchod papíru, obchod zeleniny) nedoporučujeme.

Specializovat se na/pro/v, specialista na/pro/v

Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení se sloveso specializovat se může pojit s předložkami na/pro/v. Všechny vazby lze užít i u podst. jm. specialista. V praxi u obou výrazů jednoznačně převažuje vazba s předložkou na, nejméně je frekventovaná vazba s předložkou pro.

Vyučovat covyučovat čemu

Současná čeština dává přednost spojení vyučovat matematiku před spojením vyučovat matematice. Spojení se 3. p. (vyučovat matematice) hodnotí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení jako knižní. Je tedy spíše příznakem vyššího stylu či prostředkem historizující stylizace textu.

Užít, použít, využít co/čeho

Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení mohou mít slovesa užít (si), použít, využít dvě vazby: užít (si), použít, využít něco/něčeho, např. užit vhodný program / užít vhodného programu, užít si dovolenou / užít si dovolené, použít tuto možnost / použít této možnosti, využít nabízené slevy / využít nabízených slev. Vazba se 4. p. je obvyklejší ve spojení s podst. jm. konkrétními, např. užít nový materiál, užít si sníh, použít výkladový slovník, využít vybrané peníze.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version