Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 6. p. mn. č.

Podstatná jména středního rodu, která končí v 1. p. j. č. na -go, -ko, -ho, -cho, nemají v 6. p. mn. č. koncovku -ech (jako měst-ech), nýbrž pravidelně koncovku ch a některá mají vedle toho též variantní koncovku ch.

Podstatná jména slovotvorně zdrobnělá

Jen koncovku ch mají podstatná jména slovotvorně zdrobnělá, včetně takových, která už původní zdrobňující význam ztratila. Jsou to početná jména končící na -ko, ko, -tko, např. očko, slunko, sluníčko, slunéčko, jadérko, jadýrko, jezírko, kolečko, želízko, lůžko, městečko, děťátko, políčko, divadélko, tričko, děvčátko, dřívko, tlačítko, razítko, sluchátko, sedátko, ukazovátko, kružítko, zvířátko aj.

Podstatná jména zakončená na -isko

Variantní koncovka ch/-ách je u podstatných jmen na -isko; koncovka ch převažuje u podstatných jmen středisko, stanovisko, hledisko, východisko, letovisko, ohnisko, naopak u některých jiných výrazně převažuje koncovka ch, např. strniskách, vřesoviskách. Koncovka ch je u slovotvorně zveličelých: ušiskách, zubiskách. Zhruba stejně časté je ložiskáchložiscích.

Podstatná jména zakončená na -kum

U přejatých odborných termínů, které končí v 1. p. j. č. na -kum a v 1. p. mn. č. na -ka, se v psané spisovné češtině užívá varianty na ch: o antibiotikách, narkotikách, afrodiziakách, analgetikách, která nevyžaduje alternaci k > c. Pouze podoby na ch uvádí SSČ.

Poznámky k jednotlivým podstatným jménům

Výlučně koncovka ch je u slov lýtko, děcko, u pomnožných vrátka, dvířka, dále u jho, roucho, tango, mango, sucho, blaho, víko, echo, embargo, largo, jericho (botanický název). Kolísání je u podstatného jména jablko: vedle převažujícího o jablkách máme i o jablcích, podobně vojskáchvojscích, naopak u přejatého riziko převažuje o rizicích.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version