Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Pomlčka

Pomlčka (–) je dlouhá vodorovná čárka (pozor na záměnu se spojovníkem – viz Spojovník). Obvykle bývá užívána ve funkci oddělování částí projevu (např. místo čárky ohraničující vsuvku či přístavek), vyjádření rozsahu, vztahu nebo vyznačení přestávky v řeči (k zesílení platnosti lze použít i více pomlček za sebou), dále i pro uvození přímé řeči a pro vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek.

Pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami, komplikovanější situace je pouze tehdy, pokud toto znaménko vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus). V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer (např. autorská dvojice Havránek–Jedlička, vztah člověk–zvíře, otevírací doba 8–16 h, dálnice Praha–Brno, utkání Sparta–Slavia). Stejně tak píšeme pomlčku i v případech typu Havránkova–Jedličkova Česká mluvnice, Kaplanova–Meierova metoda (viz Přídavná jména individuálně přivlastňovací). Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran (např. autorská dvojice B. Havránek – A. Jedlička, autobus Hradec Králové – Litomyšl, železniční trať Praha-Smíchov – Beroun, souvislý dálniční úsek Lipník nad Bečvou – Bohumín-sever, zápas Slavia Praha – Mladá Boleslav, přátelské utkání Praha-Zbraslav – Dobříš, vztah malý muž – velká žena).

Specifickým případem je užití pomlčky v zápisu víceslovných místních jmen. V těchto případech lze nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami, např. Praha 10 – Zahradní Město, Praha 6 – Ruzyně, Liberec VII – Horní Růžodol, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, Karlovy Vary – Drahovice, Hradec – Nová Ves, abychom předešli nepravým těsným spojením (např. 10-Zahradní, Labem-Stará). Náhrada spojovníku za pomlčku s mezerami není vhodná v situaci, kdy by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti či výrazně nejednotné úpravě textů (viz Spojovník).

Objeví-li se ve větné souvislosti vedle sebe pomlčka a interpunkční čárka, může se psát jen pomlčka, např. S politováním musíme říci – i přes ohlas celé akce –(,) že zde o žádný průkopnický čin nejde. Pokud by vynechání čárky mělo vliv na srozumitelnost či zřetelnost větné stavby, považujeme za vhodnější zachovat obě interpunkční znaménka.

Pomlčka po desetinné čárce se někdy užívá k naznačení celé finanční částky, např. Kniha stojí Kč 250,– nebo Kniha stojí 250,– Kč. Pro pochopení významu textu je to obvykle nadbytečné, proto v těchto případech doporučujeme psaní bez desetinné čárky a pomlčky, např. Kniha stojí 250 Kč. Je-li to třeba, lze celou částku vyznačit uvedením nulové desetinné části, např. cena SMS je 1,00 Kč bez DPH (1,21 Kč s DPH).

Vedle krátké pomlčky (–) se v textu někdy používá také pomlčka dlouhá (—). Použití znaků pomlčky a dlouhé pomlčky musí být jednotné, v jednom dokumentu lze používat pomlčku (–) pro označení rozsahu nebo nahrazení výrazů a či versus a dlouhou pomlčku (—) v ostatních případech, např. Internetovou jazykovou příručku — oficiální webovou stránku jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR — navštívilo v letech 2009–2012 více než milion uživatelů.

Příklady:

  • pomlčka místo čárky: Tato kniha – vydaná ještě před válkou – je opravdu úžasná,
  • vyjádření vztahu s významem ‚a‘: známá cestovatelská dvojice Zikmund–Hanzelka, krasobruslařské duo Beránková–Dlabola, projekt Sojuz–Apollo, vztah učitel–žák, ale ve spojeních s víceslovnými výrazy spíše dvojice M. Zikmund – J. Hanzelka, K. Beránková – O. Dlabola,
  • vyjádření rozsahu (s významem ‚až‘ či ‚od … do‘ nebo ‚z … do‘): strana 23–26, v letech 1945–1948, říjen–duben 9–16 h, otevřeno 8–20 hod., dálnice Praha–Brno, autobus Jihlava–Telč, 1.–3. 6. 2013, ale ve spojení s víceslovnými výrazy spíše přímý let Praha – Abu Dhabi, dopravní spojení Brno-Královo Pole – Ostrava-Poruba, 22. 3. – 25. 6. (viz Kalendářní datum a místo původu a Časové údaje),
  • vyjádření vztahu s významem ‚proti (versus)‘: utkání Sparta–Slavia, zápas Polička–Litomyšl, ale ve spojení s víceslovnými názvy spíše utkání Hradec-Nová Ves – Jeseník, zápas Karlovy Vary – Plzeň,
  • vyznačení přestávky v řeči: Už toho mám opravdu dost, ty –,
  • uvození přímé řeči: – Čím se živíte? – Překládám. – To máte říct rovnou, že děláte skladníka!,
  • pomlčka a čárka: Náhle tato skupina lidí, které znali jako drsné a nevzdělané – určitě ne jako intelektuální elitu –, začala mluvit cizími jazyky,
  • celé finanční částky: Kniha stojí Kč 250,– (lépe 250 Kč, viz Peněžní částky, značky měn).

Stojí-li pomlčka na konci řádku, na dalším se neopakuje. Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je od okolního textu oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku. Na konci řádku ani na jeho začátku však nemá být pomlčka vyjadřující rozsah nebo významy ‚a‘ a ‚proti (versus)‘, píše-li se bez mezer – taková pomlčka se v případě nevyhnutelného zalomení řádku nahrazuje slovním vyjádřením.

Na začátku řádku se píše pomlčka při uvození přímé řeči, ve funkci odrážky ve výčtu nebo jako opakovací znaménko v rejstřících.

Hlavní stránka O příručce Nápověda English version